Súdánský meteorit byl pojmenován Almahata Sitta podle železniční stanice, v jejíž blízkosti dopadl. Zpočátku to vypadalo, že půjde o obyčejný uhlíkatý chondrit, tedy křehký meteorit s obsahem uhlíku ve formě jednoduchých organických sloučenin. Takových útvarů létá sluneční soustavou spousta. Zrodily se zřejmě brzy po zformování Slunce, a patří tedy k nejstarším objektům v našem okolí. Jejich vznik se připisuje rozpadu drobných těles o průměru menším než 100 km, která se skládala z hornin utvořených za nižších teplot a bez přispění vody.
Vesmírné diamanty
Jenomže při analýze úlomků z Almahata Sitty vědci zjistili, že se uhlík obsažený v meteoritu během své vesmírné pouti přeměnil na droboučké diamanty. K tomuto procesu ovšem muselo dojít jedině za vysokých teplot a extrémního tlaku, což jsou podmínky na malých objektech zcela neznámé. Vědci proto usoudili, že mateřské těleso súdánského meteoritu muselo být mnohem větší. Mohlo mít velikost našeho Měsíce nebo třeba Marsu.
Nejspíš šlo o jednu z protoplanet, které se okolo Slunce zformovaly hned v prvních 10 milionech let jeho existence a kroužily kolem něho tak dlouho, dokud se vzájemně nesrazily a nerozpadly. Z jejich zbytků se pak zformovala sluneční soustava, jak ji známe dnes.
"Počítačové simulace naznačily, že raný solární systém měl takových zárodečných planet celé desítky. Až dosud to však byla jen teorie. Vůbec jsme nečekali, že nám o jejich existenci spadne do klína důkaz," uvedl Farhang Nabiei z Technologického institutu ve švýcarském Lausanne.
Planetka plná vody
Další šok způsobila vědcům spektrální analýza jiného úlomku, který obsahoval hydratované krystaly vzácného minerálu zvaného amfibol. Ty se zrodily nejen za extrémního tlaku a teplot, ale také s přispěním vody.
Když vědci všechny hodnoty přepočítali, dospěli k závěru, že mateřské těleso asteroidu Almahata Sitta patřilo svou velikostí mezi planetky typu Ceres a vyskytovaly se na ní bohaté zásoby vody. Pro astronomy jde o objev vskutku převratný. Nejenže se potvrdila teorie o dávných předcích současných planet, ale navíc máme důkaz, že životadárná voda se v naší sluneční soustavě nacházela od samého počátku.
A jak se vlastně stalo, že Almahata Sitta narazil do Země? Jeho vesmírnou dráhu zachycuje video:
Zdroje: https://www.theguardian.com/, http://www.sci-news.com/, https://www.bbc.com/
