Místem, kde se kruhové pyramidy nalézají, je Guachimontones (či Huachimontones), archeologické naleziště v západní části Mexika, které skrývá klenoty z let 300 př. n. l. až 900 n. l. Jedním z nejvýznamnějších míst této oblasti je údolí Tequila, kde se rozvíjela kultura Teuchitlan. V roce 2006 byla lokalita Guachimontones zapsána na seznam světového dědictví jako součást "Krajiny agáve a starobylých průmyslových zařízení v Tequile".
Panorama Míčového hřiště 2 z místa Los Guachimontones.
Na dokument o kruhových pyarmidách, dodnes turisty opomíjených se podívejte zde:
Hlavní město Teuchitlan
Před dvěma tisíci lety se v západním Mexiku rozvíjela jedinečná společnost. O této předkolumbovské kultuře je zatím k dispozici jen málo informací. Víme však, že název této kultury byl různě překládán a znamená "místo pro božstvo", "místo pro boha Tenocha" nebo "místo zasvěcené uctívanému bohu". Zdá se, že jako jediný národ v historii založili své veřejné památky na geometrii soustředných kruhů a stovky jejich kruhových pyramid dodnes označují území říše větší než Guatemala. Kromě toho je známo, že se lidé této kultury živili zemědělstvím a rybolovem, ale více o fungování tohoto společenství nevíme. Zajímavá je i informace, že lidé této kultury využívali obsidián, přírodní sopečné sklo.
Hlavním městem tohoto starověkého národa byl Teuchitlán, "Místo prvního boha", ležící ve stínu sopky Tequila, 40 km západně od Guadalajary, druhého největšího města Mexika.
Podivné mohyly u města
Obyvatelé dnešního Teuchitlánu věděli, že na skupině velkých mohyl, které se nacházejí jen něco málo přes kilometr severně od města, je něco zvláštního, ale netušili, jak byly kdysi důležité. Těmto mohylám říkali Los Guachimontones. A právě díky těmto podivuhodným mohylám, které se staly symbolem této předkolumbovské komplexní společnosti, vešla do povědomí světa teuchitlanská tradice.
Díky archeologickým objevům v této oblasti víme, že zde byla bohatá naleziště obsidiánu. Tento přírodní zdroj ale nemá co dělat se zajímavými stavbami. Víme, že kultura ovládala více než 1000 obsidiánových dolů, z nichž, odhadujeme, bylo vytěženo až 14 000 tun obsidiánu. Obsidián pak městští řemeslníci zpracovávali na různé předměty včetně zbraní, jako jsou meče a hroty kopí, zrcadla a šperky.
Umělecká rekonstrukce Los Guachimontones. Z Beekman a Pickering (2016).
Kruhové stupňovité pyramidy
K teuchitlanské tradici patří i kruhové stupňovité pyramidové stavby, které lze nalézt pouze v Guachimontones. Této oblasti totiž doslova dominují a objevil je zde na přelomu šedesátých a sedmdesátých let americký archeolog Phil Weigand. Trvalo mu však téměř třicet let, než se mu povedlo sehnat finanční prostředky na archeologický výzkum v této oblasti.
Pyramidy v Guachimontones jsou natolik unikátní, že netrvalo dlouho a objevily se konspirační teorie. Podle nich například stavby postavila vláda státu Jalisco ve snaze přilákat do státu více turistů. Podle další teorie byly pyramidy mimozemského původu. Archeologové však počítají s tím, že pyramidy vznikly před Inky i Aztéky a že nebyly ovlivněny olméckou kulturou. Každopádně jsou tytu kruhové pyramidy spolu s jednou malou pyramidou v Mexico City jedinými kulatými pyramidami světa.
Rekonstrukce pyramidy Kruh 2.
Na lokalitě Guachimontones se nachází několik pyramid tvořených soustřednými kruhy. Pro hlavní pyramidu se vžil název Kruh 2, je vysoká 18 m a má 52 stupňů, což odpovídá počtu týdnů v roce a počtu let v cyklu mnoha mezoamerických kalendářů.
Dodnes stoprocentně nevíme, k čemu tyto pyramidy sloužily. Spekuluje se o jejich rituální funkci. Mohly být spojené s uctíváním Ehecatl-Quetzalcoatla, božstva v podobě opeřeného hada, které je uctíváno mnoha předkolumbovskými kulturami v celém Mexiku coby božstvo větru. Každá pyramida byla na vrcholu přitom opatřena dřevěnou tyčí, jež mohla sloužit k rituálnímu leteckému obřadu "Danza de los Voladores" neboli Tanec letců.
Zdali to tak ale skutečně je, nevíme.
Zdroje:
en.wikipedia.org/wiki/Teuchitlan, mexiconewsdaily.com, www.ancient-origins.net
