Bylo odpoledne 19. srpna 1987, když Ryanova matka Dorothy prosila svého syna, aby přestal střílet. Ten ji neuposlechl a před jejím domem ji nelítostně popravil. Na konci dne pak obrátil zbraň proti sobě. Zastavil tak zběsilou sérii střelných útoků, později známou jako Hungerfordský masakr.

Michael Robert Ryan se narodil 18. května 1960 poblíž Hungerfordu v Berkshire. V jeho patnácti letech mu umřel otec na rakovinu. Ztráta ho hluboce zasáhla a možná i proto se stal citově závislým na své matce Dorothy. Mnohé zdroje poukazují na to, že právě jeho nezdravý vztah s matkou měl vliv na negativní vývoj jeho osobnosti. Ona ho rozmazlovala a on ji v dospělosti mlátil. Platila mu všechno, dokonce od ní dostal svou první zbraň, vzduchovku. (Zdroj: https://www.crimeandinvestigation.co.uk/crime-files/michael-ryan-and-the-hungerford-massacre)

Po střelbě se navíc zjistilo, že trpěl schizofrenií a psychózou. Kromě toho byl osamělý, neměl žádné přátele a už delší čas měl deprese. Částečně žil ve světě fantazie, kde se cítil dobře. Ve škole měl být mrzutý a šikanovaný (Zdroj: https://murderpedia.org/male.R/r/ryan-michael-robert.htm).

Ryan měl jednu zálibu, o které mohl vyprávět hodiny a hodiny - pistole. Sousedům v malém městečku, kde žil, dokola pyšně popisoval svou sbírku střelných zbraní. Ve střílení byl přesný, chválil ho i manažer střeleckého klubu Tunnel Rifle and Pistol Club, do kterého chodil cvičit. Svou zálibu nakonec použil na usmrcení nic netušících kolemjdoucích.

Krveprolití začalo v lese vzdáleném 10 mil od Hungerfordu. Zde začal Ryan pálit na Susan Godfrey a její dvě děti. Žena skončila s 15 kulkami v zádech. Vrah pak s klidem nasedl do svého auta a odjel. Brzy poté dojel k čerpací stanici Golden Arrow, kde si chtěl načerpat benzín. Tam začal střílet po pokladní, které zachránilo život bezpečnostní sklo. Po střelbě zamířil do svého rodného města a to rovnou do domu, kde bydlel se svou matkou. Po bezvýsledném prošení a přemlouvání z její strany zastřelil i ji. Pak jejich dům zapálil.

Po tomto útoku jeho řádění nabralo na obrátkách. „Jen se procházel po silnici a střílel všechno, co se pohlo,“ vypověděla svědkyně Barbara Morley. Bylo velice těžké ho zastavit, útočil totiž jak na záchranáře, kteří se snažili oživovat zraněné, tak na policisty. Mezi 13:05 a 13:15 dokázal zabít 13 lidí.

O hodinu a čtvrt později byl viděn, jak vchází do školy, kam sám jako malý chodil. Policie následně obklíčila areál. Byli přivoláni profesionální vyjednávači, kteří s Ryanem pomocí magnetofonů komunikovali. Všechna snaha byla bezvýsledná. Krátce před osmou hodinou večerní pak policisté zaslechli výstřel, proto se snažili dostat do budovy. Ryan se však zabarikádoval a navíc bylo možné, že měl u sebe granát, který mohl na přicházející nastražit. To se však nestalo: Policisté ho našli sedět v rohu místnosti s prostřelenou hlavou. Celková krvavá bilance osudného dne byla 16 mrtvých a 14 zraněných.

Po útoku byla společnost v šoku. Událost vyvolala otázky, zda jsou britské zákony o zbraních, jež jsou považovány za nejpřísnější na světě, opravdu dostatečné přísné. Z masakru tak nakonec vzešla jedna pozitivní věc. Vláda zavedla nový zákon, jímž zakázala použití samonabíjecích a pumpovacíh zbraní střílejících výbušnou munici. Brokovnice pak musí být registrovány a musí být uloženy v bezpečném úložišti (Zdroj: https://www.getreading.co.uk/news/berkshire-history/gallery/hungerford-massacre-berkshire-august-19-18795342 ).