Scénář pro život – klapka jedna

Do pražské matriky je jméno Michala Peška zapsané s datem narození 4. května 1959. Těžko říct, na jakou cestu by se vydal, kdyby se narodil v jiné době. Navzdory přívětivé, dá se říct až dětské tváři, v krvi mu kolovala horká krev. Nicméně, tenkrát se dal na herectví a jeho studia na Pražské konzervatoři dokončil v roce 1980. Opona se před ním poprvé otevřela ve Statním divadle v Ostravě. O čtyři roky později už stál na prknech divadel v Praze, hostoval i v Národním.

V kinech ho mohli diváci vidět již v roce 1976 ve filmu Smrt mouchy, naposledy pak v roce 2007 …a bude hůř. Svým hereckým talentem zazářil například jako Honza Hryzec ve filmu Křtiny (1981). Televizní „pitavalský“ Jiřík (1982) nebyla jediná postava, jejíž osudy mohli diváci sledovat doma na obrazovkách. Pokud jde o detektivky, hrál i v Panoptiku města pražského nebo seriálu Hříchy pro pátera Knoxe, kde se objevil po boku svých spolužáků Vladimíra Dlouhého a Zlaty Adamovské.  

Podíval se i do Hollywoodu, a to v roce 1977, když byl na stáži u produkční společnosti Universal Studios.

Život – osoby a obsazení

Listopadový „samet“ přinesl nové příležitosti a možnosti, kterých se chopil i Michal. V životě si „zahrál“ politika jako poslanec Občanského fóra, na konci 90. let byl poradcem tehdejšího ministra financí Svobody. Režisér Život ho obsadil i do role velkého podnikatele coby majitele rockového klubu a reklamní společnosti. Poslal ho do Nizozemí, aby se zabýval finančnictvím a developerskou činností a vydělával spoustu peněz… Přidělil mu i postavu velkého hráče – obrazně i doslova. Dle jeho velmi blízkého přítele Václava Upíra Krejčího, které oba pojil obrovský smysl pro humor, dokázal v kasinu vyhrát i prohrát statisíce. Z ničeho si těžkou hlavu nedělal, natož pak kolik „nul“ mu přibylo či ubylo na kontě. Své životní role si i po revoluci čas od času okořenil i hereckými.

Miloval život, „ženy a zpěv“, vše krásné a uměl si to vychutnat, měl lásky i nelásky, mezi něž patřily i herecké kolegyně. Oženil se, rozvedl se, užíval si i roli otce. Jakožto životní pohodář si dokázal udržet krásný vztah s dcerou Terezou, synem Michalem i svou exmanželkou Hanou.

Opona spadla 

Šťastná jízda životem v jeho ferrari a nějakým tím miliónem v kapse skončila, když se na pomyslném semaforu rozsvítila červená v podobě rakoviny plic. Návrh lékařů nechat si postiženou plíci vyoperovat odmítnul. Dal přednost chemoterapii, kvůli níž oslepnul, což nesl velmi těžce. Ale pral se statečně a na chvíli se mu rozsvítila oranžová. Začínal opět vidět, začaly mu růst vlasy, začínal přibírat ztracená kila, začínal opět žít. Aniž by měl tušení, zhoubná rakovina poražená v plicích už ale slavila své vítězství, protože měla své metastázy snad ve všech jeho orgánech, včetně mozku.

Scénář ke své poslední roli – a to včetně pohřbu – si ale napsal sám. Když už věděl, že se blíží konečná, vrátil se z Nizozemí domů, kde o něho do poslední chvíle, které už strávil jen na lůžku, pečovala jeho přítelkyně Martina. Zemřel 7. května 2012 v kruhu svých blízkých, smířený se svým osudem se slovy „Miluji život, miluji osud…“  

Zdroje: www.denik.cz, www.ahaonline.cz, zeny.iprima.cz, www.extra.cz