Své dětství trávila Bohumila Myslíková, narozena roku 1933, v knihách. Tehdy si usmyslela, že se stane uznávanou spisovatelkou. Sen ji neopustil ani poté, co se jednoho dne nachomýtla k herectví.

Stalo se to náhodou: její maminka zdědila po své mamince spoustu divadelních kostýmů, Míla se do nich oblékala a představovala si, že je princezna. Nakonec předstírání propadla a i přes prvotní nevůli rodičů se dala na dráhu divadelní herečky.

Z brněnského JAMU nakráčela na jevištní parkety. Na začátku působila v Divadle Bratří Mrštíků a Státním divadle v Brně, v roce 1964 odešla do Kladna do Divadla Jaroslava Průchy, v němž hrála do roku 1977. Stíhala se objevovat i ve filmech, k nimž měla nakonec blíž, a divadlo opustila.

O velkých rolích se mluvit nedalo. Myslíkovou režiséři obsazovali do rolí energických dam a později maminek, hrála spíš druhé housle, což jí však vůbec nevadilo. Dokázala do postav vdechnout svůj výjimečný talent a vyzdvihnout je tak, aby si je obyčejný divák zapamatoval. Mezi nejslavnější postavy tak patří Kateřina v Rozmarném létě, vedoucí z Holek z porcelánu nebo vodnice Wassermanová v komedii Jak utopit doktora Mráčka. Objevila se i v televizním seriálu Babička na motivy stejnojmenné knížky Boženy Němcové. Za svůj život natočila téměř 90 počinů.

Manželství bez lásky

Myslíková byla kariérně tam, kde si zhruba přála, ale v osobním životě to dřelo. Ve 23 letech se provdala za hereckého kolegu Štěpána Zemánka. Manželství trvalo pouhý rok, Myslíková totiž nestrpěla Štěpánovo násilnické chování, kdykoliv si přihnul. A že to bylo víc než často. Jejich vztah vyvrcholil fackou, po níž se Myslíková podle vlastních slov strašně styděla.

Nevydařené manželství ji poznamenalo, Míla se do vztahů moc nehrnula. Do konce života se sporadicky scházela ještě s několika muži, největší vliv na ni měl finský novinář Heikki, se kterým se seznámila na filmovém festivalu v Karlových Varech. Díky němu si konečně mohla splnit dětský sen a stát se spisovatelkou – ze svých cest do Skandinávie napsala knížku V zemi Kalevově. Myslíková poté napsala ještě několik titulů, pro dobrotu však nespatřila různé podvodníky; Důvěřivá herečka dala jistému podnikateli 100 tisíc korun, aby jí vydal knihu Ta naše země česká. Peníze z ní nikdy neviděla.

Sekta ji připravila o vše

A nebylo to naposled, kdy skočila na lep něčí povídačce. Na sklonku života se stala členkou pochybné náboženské organizace Hnutí Grálu. Hledat v životě smysl se jí nevyplatilo, protože sekta ji obrala o vše, co Myslíková měla.

V posledních letech trpěla cukrovkou i Parkinsonovou chorobou. Milostné vztahy nevedla, spoléhala se jen na pár přítelkyň a svou jezevčici Betynku. Režiséři se na Mílu obraceli stále, ale všechny je odmítala. Zemřela sama ve svém bytě 11. února 2005 na mozkovou mrtvici, tři dny před svými narozeninami.