Co (ne)ví
Milan Chladil (*8. února 1931) pochází z Brna, a jak na něho přátelé a kolegové vzpomínají, byl to pravý bodrý Moravák: bezprostřední, veselý, živý a prý velmi vtipný a kamarádský. Tatínek byl krejčí a uvádí se, že svého syna vedl k řemeslu právě on. Můžeme se také dočíst, že ale z něho chtěl mít lesníka. Nicméně mladý Milan se krejčovskému řemeslu vyučil. Jak se o něm ví, velmi dbal na úpravu svého zevnějšku, potrpěl si na hezké oblečení, údajně si některé ze svých obleků šil sám. Vypadat jako „gentleman“ měl prostě v genech.
Jako vyučený krejčí se stal studentem obchodní akademie. K muzice ho přivedl jazzový muzikant, student konzervatoře, který měl pronajatý pokoj v bytě jeho rodičů. Abychom to upřesnili, seznámil ho s kapelníkem brněnského orchestru Erikem Knirschem. S hudebním talentem a láskou ke zpěvu se však Milan narodil. Možná by si i tak později na hudební podia cestu našel, ale pro už jako zpěváka Knirscheova orchestru, kterým se stal na sklonku 50. let, byla podstatně rychlejší.
Na následujícím videu si můžete poslechnout Chladilovu swingovku Jezdím bez nehod (1961). Z úst Jaroslava Štercla zazní dvě jména: Rudolf Cortés, který byl před ním zpěvákem Vlachova orchestru, a (Richard) Adam, hvězda českého swingu.
Co se šuškalo
Následovala hudební konzervatoř a poté Chladil piloval pěvecký projev u pěvce a pedagoga Konstantina Karenina, jehož žákem byl i Karel Gott. Už během studií začal vystupovat se známými orchestry, až v roce 1956 zakotvil v Orchestru Karla Vlacha. Byl jeho sólistou, ale jeho krásný baryton nádherně ladil v dvojhlasech. Jeho životní pěveckou partnerkou se stala Yvetta Simonová, se kterou nazpíval desítky krásných duetů.
Stovky koncertů, televizní pořady, zájezdy, vystoupení stále spolu, bok po boku a Milanovy upřené pohledy na Yvettu zavdaly příčinu k až chorobné žárlivosti jejího druhého manžela, skladatele Jaromíra Vomáčky. Také veřejnost si byla zcela jistá, že jsou milenci. To však zpěvačka několikrát vyvrátila s tím, že byli pouze výborní přátelé, on navíc šťastně ženatý.
Pohádka o konvalinkách, My dva a čas či O nás dvou jsou první z jejich hitů...
Na plný plyn
Právě paní Yvetta byla poslední, která ho viděla živého. Jak vzpomíná, žil na plný plyn, života si užíval, měl rád společnost a lidi, se kterými to prostě uměl. Miloval dobré jídlo, dal si skleničku vína, ale hlavně byl neuvěřitelný dříč. Neznal odpočinek, svátky, dovolenou. Dle zpěvačky byl schopen vzít tolik koncertů, že to bylo neúnosné.
Pak přišel osudný 28. červen 1984. Vraceli se s Yvettou – každý svým autem – ze šňůry koncertů v Kašperských horách a Milan prý byl naprosto v pohodě. Své parťačce na cestě ještě zamával, když ho předjížděla. Zřejmě mu ale nebylo dobře, zastavil u krajnice a zkolaboval.
Prokletí?
Milan Chladil byl velmi temperamentní a plný energie, navíc sportovec. Zahrál si fotbal, volejbal, nohejbal i tenis. Nikdo z přátel či kolegů nechápal, jako mohl tak zdravý a čiperný chlap tak zcela znenadání odejít. Začalo se šuškat o prokletí a zlém znamení. Milan prý kdysi dávno srazil autem sedmnáctiletou dívku, která zraněním podlehla. Nepil, jel předepsanou rychlostí a dle svědků mu dívka vběhla do cesty a srážce nemohl nijak zabránit. Nicméně zavinil smrt člověka, s čímž se nikdy zcela nevyrovnal. Čelil výčitkám rodiny a babička dívky ho údajně proklela.
V době jeho úmrtí se také mluvilo o zlém znamení. Před posledním koncertem si zpěvák s kapelníkem vyrazili do lesa. Na cestě potkali pohřební průvod a Milan se prý na něj dlouze a upřeně díval, jako by tušil předzvěst konce.
Milan Chladil v roce 1965 na přebalu desky U Kokořína
Za smrtí Milana Chladila žádné tajemné síly nejsou. Při pitvě se zjistilo, že trpěl srdeční slabostí, možná kvůli revmatické horečce, kterou prodělal v dětství. Nevěděl o tom, neléčil se. Dle lékařů měl srdíčko tak zničené, že je spíš zázrak, že mu neselhalo daleko dřív. Zemřel v padesáti třech letech na infarkt myokardu.
Zdroje: medium.seznam.cz, budejovice.rozhlas.cz, www.extra.cz, zeny.iprima.cz
Sledujte nás v Google Zprávách