Největší perly Miloše Jakeše: Kultovní bojleři a další směšné politické výroky

7. únor 2021 četba na 3 minuty
Miloš Jakeš

Miloš Jakeš

Foto: Profimedia.CZ

Ne každý politik je rozený řečník a dokáže přednést souvislý projev spatra. Když se k tomu ještě přidá nervozita z kolabujícího systému, zrodí se kultovní citáty, které nedávají smysl, ale zato dobře pobaví. Proslov Miloše Jakeše na Červeném hrádku v červenci roku 1989 vstoupil do dějin.  

Projevy komunistických funkcionářů byly obvykle nabité prázdnými hesly, chválou sovětských soudruhů a nereálnými informacemi o splněném plánu. V roce 1989 se ale moc vládnoucí strany začala otřásat. Společnost volala po svobodě, sousední Polsko dokonce vyhlásilo volby, v nichž občané mohli poprvé po 40 letech volit, koho chtěli. Ukázalo se, že komunisty už nepreferují.

Stejný scénář mohl očekávat i generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš v Československu. Režim držel zuby nehty, aby ke svobodným volbám nedošlo. Zároveň ale cítil, že je situace neudržitelná. Četné demonstrace, nefungující ekonomika a Gorbačovova perestrojka mu nenahrávaly karty k vládě železné ruky. Schylovalo se k rozvolnění. 17. července 1989 na schůzi stranických funkcionářů v kulturním domě v Červeném Hrádku přišla chvíle, aby k tomu Jakeš něco řekl.

Miloš JakešMiloš JakešZdroj: Profimedia.CZ

Otřepané fráze oslavující pětiletku tentokrát nebylo možné použít. Musel mluvit k věci. Všude se hovořilo o přestavbě. Věděl generální tajemník, jak se jí zhostit?

"To není jednoduchý proces, ta přestavba. Není. To je proces, bych řekl, v kterým se ne každý dost vyzná, a proces, do kterýho mohou vstoupit nepřátelé a vypadají přitom jako přátelé, určitou dobu," vysvětlil. (Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz/domaci, červenec 2019)

Pokud by se byla komunistická strana udržela u moci i nadále, možná by umožnila vznik drobných živností:

"Ano, zamyslet se kde, co, a jak použít, ano jestli dáváme někomu malou hospodu, nějakou, kde jsme měli jednoho člověka a platili jsme ze státní pokladny každý měsíc čtyři tisíce ztráty na tu hospodu, tak je asi lepší dát ji jemu, i když on si tam možná vydělá daleko víc než předtím, ale nás to ty čtyři tisíce nestojí… Tu jsme to v minulosti trochu přešvihli, abych to tak řekl, s tou socializací. Tedy ty živnosti menší, kde pracují sami, kde nikoho nevykořisťuje, ty potřebujem." (Zdroj: www.totalita.cz)

Zemědělská půda by však nadále zůstala státní, protože podle Jakeše družstva fungovala na výbornou. Jeho vylíčení návštěvy maďarských družstevníků však bylo tak zmatené, že dodnes není jisté, co jím chtěl říci. Zato každému utkvěla v paměti jeho slavná záměna brojlerů za ohřívače vody:

"Měli tam bojlery, já nevím asi deset tisíc měli těch bojlerů, těch brojlerů, a měli sedm prasat, no."

Méně známé, avšak zásadnější přeřeknutí následovalo krátce poté:

"Tedy já bych chtěl, aby prostě vy tady v Západoslovenském kraji jste v tomto smyslu zejména rozvinuli takovou tu bojovnou politickou agitaci."

Zdálo se, že Miloš Jakeš zapomněl, kde se zrovna nachází. Červený hrádek totiž leží v kraji Západočeském.

Generální tajemník nezapomněl soudruhům zdůraznit, že tyto diskuze o přeměně socialistického systému budou probíhat za zavřenými dveřmi a rozhodně se nesmí přetřásat v novinách, rozhlasu či televizi. K jeho hrůze však nahrávka celého projevu unikla do Rádia Svobodná Evropa a až do Sametové revoluce československým občanům sloužila jako pořad zábavnější než Televarieté. Všem bylo jasné, že současné vedení už mele z posledního.

Akční letáky