9. července 2020 zemřel v Praze bývalý generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš, kterého proslavila ne funkce, jíž dva roky vykonával, ale projev z roku 1989. Jeho pravá verze unikla "záhadným" způsobem ze střižny a později se stala terčem posměchu u velké části národa a svým způsobem přispěla také ke konci reálného socialismu.

Během projevu totiž Jakeš otevíral témata, která byla do té doby tabu, bezmyšlenkovitě mezi nimi přeskakoval anebo se pokusil naznačit, že situace v Československu se musí změnit, jinak je konec nevyhnutelný. Projev nejmocnějšího komunisty byl navíc plný nechtěného humoru a sebelítosti, což podpořilo začátek revoluce. Lidé přestali mít z komunistů takový strach.

Jako božská mana pro uši musel tehdy vyznít náznak toho, že totalitní režim už nemá sílu pokračovat a cítí se jako "kůl v plotě": "A proto je tak důležitá ta podpora zespodu. Aby my jsme mohli říct: Ne "my si to přejem", to lid to žádá. My s tím souhlasíme, s tím lidem. A ne prostě, aby my jsme tam byli sami jak kůl v plotě a neměli jediného slova podpory." Upřímně si povzdechl všem šéfům stranických buněk, které pozval do kulturního domu Červený hrádek.

Legraci si pak lidé dělali i z výroku o pekařích a vládě: „Víceméně jsme za všechno jakoby odpovědni. Není chleba, co dělá vláda, jaktože není chleba, co dělá strana, jak to řídí, že nejezdí chleba. Ptá se někdo v kapitalismu na takovouto otázku? Vůbec ne, vůbec ho nenapadne spojovat svojí vládu, že pekař neuměl ... neupek chleba. Kritizujou pekaře.“ Je těžké si představit, jak se všichni kolem tvářili, když Jakeš tyto věty vypouštěl z úst. Logickým vysvětlením by bylo, že jejích lídr "požil", to se ale nikdy nedokázalo, a tak nesouvislý projev historici odůvodňují nervozitou a tlakem, pod nimiž Jakeš byl. (Zdroj: www.cs.wikipedie.org, Miloš Jakeš)

„Magnetofonovou kazetu s projevem mi tehdy přinesl překladatel Pepa Vohryzek. Pustili jsme si ji u mě v kuchyni a strašně jsme se chechtali. Řekli jsme si: Tohle musí jít hned ven, do rádia,“ vzpomíná Vondra. Už za pár měsíců se heslo „Nechceme kůl v plotě“ skandovalo na náměstích během sametové revoluce v listopadu 1989. Říká pro server Idnes disident Alexandr Vondra, k nemuž se dostala jedna ze dvou nahrávek, jež z televize unikly. (Zdroj: www.idnes.cz,zpravy,domaci,červenec, 2009)

Rádio Svobodná Evropa navíc nahrávku sestříhala tak, aby řečníka opravdu zesměšnila a navíc k tomu přidala ironický komentář Milana Schulze. Mezi veřejnost se ale dostala i nesestříhaná verze, v níž se všichni přítomní v kulturním domě dohadují. Tato verze byla pro celý národ ještě mnohem více osvobozující. Lidé zjistili, že komunisté jsou také jen běžní lidé, a potvrdili se jim to, co si o představitelích KSČ už dlouhá léta mysleli, ale báli se to říct nahlas.