Milostný život Vikingů: Krátká předehra a šití košil

Vikinská bojovnice.

Vikinská bojovnice.

Foto: Autor: SergeyKlopotov / Shutterstock

Vikinské ženy se těšily velké svobodě a volnosti, a navíc měly ve společnosti i poměrně vysoké a důležité postavení. Ačkoli muž byl "vládcem", žena hrála aktivní roli při řízení svého manžela i domácnosti. Vikinské ženy měly plnou moc, zejména v době nepřítomnosti manžela. Pokud pak muž zemřel, převzala v domácnosti i mimo ni jeho roli natrvalo jeho žena, která sama řídila rodinné hospodářství nebo obchodní podnik.

Ačkoli se v historických představách Vikingové často líčí jako legendární násilníci, skutečnost byla jiná. Vikingové si například často odbarvovali vlasy pomocí silného mýdla a louhu, aby vyhověli severským standardům krásy - metoda, která příhodně hubila i vši. Chtěli se líbit. 

Milostný život Vikingů nebyl brutální a násilný, jak se mnozí domnívají, ale ve skutečnosti byl jemný, romantický a dokonce poněkud trapný. Navíc ve srovnání se zbytkem Evropy v tomto historickém období kladli mnohem větší důraz na svobodu a štěstí žen. Vikingské ženy si mohly vybírat z různých nápadníků a ukončit vztah, pokud nebyly náležitě uspokojeny. Mnoho žen ve Skandinávii doby vikinské bylo pohřbíváno s prsteny klíčů, které symbolizovaly jejich roli a moc jako správců domácnosti. Jaký však byl jejich milostný život?

Vikingská bojovnice.Vikingská bojovnice.Zdroj: Autor: Romans14 / Shutterstock

Důležitost žen v osidlování nových území

Slovo Viking souvisí překvapivě vždy pouze s muži, i když je dokázáno, že s nimi na výpravy vyrážely i ženy. Dřívější historické výzkumy o Vikinzích předpokládaly, že mořeplavci cestovali pouze v mužských skupinách, ale ukázalo se, že to není pravda. Novější studie pak prokázaly, že na základě analýzy mitochondriální DNA se severské ženy připojily ke svým mužům při migracích v době vikingské. Doprovázely je do Anglie, na Shetlandské a Orknejské ostrovy i na Island. Ženy byly důležitými činiteli v procesech migrace a asimilace, která se projevila zejména v dříve neobydlených oblastech. Například na Islandu byly severské ženy životně důležité pro osídlení nových osad a napomáhaly jejich rozkvětu.

Vikinský koprolit

Podivná fosilie z doby Vikingů překvapila vědce. Koprolit má pro ně velký význam

Žena a její role

Vikinská společnost měla své zákony. Zatímco muži se věnovali lovu, boji, obchodu a zemědělství, život žen se soustředil na vaření, péči o domácnost a výchovu dětí. O tom svědčí i četné pohřební nálezy, kdy muži byli obvykle pohřbíváni se zbraněmi a nástroji a ženy s předměty pro domácnost, jehlicemi a šperky. I přesto se ale vikinské ženy těšily velké svobodě. Mohly vlastnit majetek, požádat o rozvod a v případě ukončení manželství získat zpět své věno.

Obvyklým věkem pro uzavírání sňatku bylo 12 až 15 let a sňatky byly většinou domluvené mezi rodinami. Pokud se žena chtěla rozvést, musela si do svého domu a na manželské lože zavolat svědky a před nimi prohlásit, že se s manželem rozvádí, což určilo i následné rozdělení majetku.

Některé dokumenty hovoří o vikinském sexu takto:

Zdroj: Youtube

Vikingové byli velmi pyšní na svůj vzhled, vůni a úroveň své žádanosti. Muži si dávali záležet na tom, aby se koupali alespoň jednou týdně, obě pohlaví si barvila vlasy a oblékala se do čistého, barevného oblečení, šperků a plášťových spon, aby se honosili bohatstvím a stylem. Věnovali se předmanželským vztahům, ačkoli manželství a plození potomků byly v jejich společnosti stále prvořadým cílem. Ve skutečnosti se tyto dva milníky očekávaly a ti, kteří je nesplnili, byli často vyobcováni.  

V řadách drsných Vikingů možná bojovaly i ženy.V řadách drsných Vikingů možná bojovaly i ženy.Zdroj: Profimedia.CZ

Milostný život

Právě kvůli osidlování nových končin a území byl milostný život Vikingů velmi důležitý pro zachování rodů a základ celých nových měst. I když se ženy často oblékaly jako muži, nejdůležitější byla jejich funkce matek a pokračovatelek rodu. I když dochované písemné prameny zmiňují více ženy válečnice než matky, je jasné, že milostný život Vikingů byl velmi pestrý. Ženy tak musely zvládnout vše, od péče o domácnost a rodinu až po válčení a společenské aktivity. Navíc bojovnice známé jako "valkýry", byly často objektem milostných tužeb, a staly se tak důležitou součástí staroseverské literatury.

Ženy, coby primárně pokračovatelky rodů, tak musely ve vikinské společnosti občas vzít do ruky zbraň a bojovat, zejména pokud někdo ohrožoval je, jejich rodiny nebo jejich majetek.

Milostný život Vikingů ale nebyl tak romantický, jak bychom si možná představovali. Většinou nebylo moc času na dlouhé mazlení, takže většinou skončilo jen u krátké předehry, po níž pak následovaly opět povinnosti. Nejen manželské, ale i rodinné. Ženy tedy šily košile, staraly se o děti, vařily, ale i bojovaly. Jejich všestrannost je zarážející.

Zdroje:

www.ranker.comwww.history.com