Malá tabulka objasnila jednu z největších záhad dějin: Vědci vědí, jak zanikla mínojská kultura

Tereza Malá | 27. 12. 2022

Mínojci a jejich kultura vzkvétali mezi lety 2700 a 1450 př. n. l., přesto o nich moc z historických pramenů nevíme. Důkazy o jejich existenci totiž zmizely do roku 1100 př. n. l. Nyní se ale zdá, že by záhada, jak první evropská civilizace vymizela, objasňují starověké hliněné tabulky a sedimenty.

Minojci žili a prosperovali na řeckém ostrově Kréta, kde stavěli propracované obrovské mnohapatrové paláce, vytvářeli detailní umělecká díla a používali starověké písmo. Pak však z neznámých důvodů celá kultura zmizela. Archeologové byli zmateni a přisuzovali to sopečné činnosti, tsunami nebo zemětřesení. V téže době, kolem roku 1600 před naším letopočtem, totiž došlo k velké sopečné erupci sopky Théra na nedalekém ostrově Santorini.
To by však ke zničení Minojců nestačilo, takže je na základě nových důkazů možné, že Minojci vůbec nevyhynuli. To zase dokazuje písmo na hliněné tabulce!

Zvrat v historii

Faktem je, že nejstarší písmo na Krétě pochází z doby bronzové. První písmo bylo hieroglyfické a po něm následoval slabičný systém písma zvaný lineární A. Tento druh písma je dnes považován za jeden z nejstarších na světě a písmo je dodnes nerozluštěné.
Jak ale ukázal nález tabulek v minojském megaměstě Knossos, Minojci kolem roku 1450 př. n. l. a po něm používali jiný systém. Jedná se o lineární B, který používali rovněž Řekové a Mykéňané. To by dokazovalo, že město Kmossos mohlo být napadeno blízkými Mykéňany.
Jak se shodují vědci, nemusí to znamenat, že by minojská civilizace zanikla, ale naopak byly jen nahrazeny správní systémy.

Podívejte se na video o studii a výzkumu zániku minojské civilizace.

Zdroj: Youtube

Přírodní živly sice řádily, ale kulturu nezničily samy

Ačkoli o velké erupci sopky Théra existují důkazy, tato neměla přímý vliv na Knóssos, jak říká archeolog Colin Macdonald. "Žádné zemětřesení vyvolané sopkou ani tsunami nezasáhly palác, který se v každém případě nachází 100 metrů nad hladinou moře." Krétou se přehnalo kolem roku 1450 př. n. l. i ničivé zemětřesení, ale i po něm zde život přetrval. Je možné, že se náboženská autorita v oblasti zhroutila v důsledku katastrof, takže se lidé bouřili a v místních povstáních vypalovali budovy správní elity.
Minojci však po sobě stejně zanechali obrovské stavební komplexy, umění, nástroje, písmo a rozsáhlou obchodní síť, a to i přesto, že se kultura ocitla v úpadku a do roku 1100 př. n. l. civilizace z velké části zanikla.

Vliv minojské kultury

Minojské paláce byly impozantní, někdy až čtyřpatrové, s detailní výzdobou a vodovodními systémy. Vliv této kultury přitom sahal až na řecké ostrovy, do Egypta a Turecka a jak se ukázalo, dle nejnovějších výzkumů byla tato kultura z velké části asimilována do nedaleké řecké kultury, takže Minojci přešli na nové systémy písma a pohřební praktiky. Zemětřesení tady byla důležitá z hlediska architektonických změn, ale ne z hlediska kulturní diskontinuity.

Objevují se i názory, že minojská civilizace byla bájnou Atlantidou. Ve skutečnosti šlo ale o začlenění kultury minojské do kultury řecké a o ničivou sílu tsunami. Tato kombinace se stala Minojcům osudná. 

Vědci našli na Krétě tabulky s hieroglyfy. Vysvětlují jednu z největších záhad
Magazín

Vědci našli na Krétě tabulky s hieroglyfy. Vysvětlují jednu z největších záhad

Tsunami hrálo důležitou roli

Po mnoho let se názory a teorie archeologů rozcházely, což zvrátily až nálezy v Palaikastru na Krétě. Archeolog Stuart Dunn předpokládá, že sopečný popel ze Santorini zřejmě na několik dní zastínil Krétu, ale v žádném případě nezničil minojskou civilizaci.
Archeolog Hendrik Bruins z univerzity v Izraeli poté prozkoumal půdu v Palaikastru a na pobřežních lokalitách Kréty v blízkosti známého palmového lesa ve Vai. Zde byly odebrány vzorky půdy, které prokázaly mořské mikroorganismy a druhy, a to v místech, jejichž existenci nedokázal vysvětlit žádný známý jev. Byly objeveny nánosy kamene a keramiky a hrudky sopečného popela i drobné mořské organismy, které se obvykle vyskytují pouze na mořském dně.
Odborník na tsunami, doktor Kostas Sinolakis a jeho tým poté zkoumali v Amnissosu, knósském přístavu nálezy, které obsahovaly také popel, mořské druhy, kosti dobytka, podlahové a stěnové omítky, pemzu a mušle. I zde přišli s jasným názorem: bylo zde ničivé tsunami, jež vyvolala sopečná erupce. Přílivová vlna způsobená sopkou Santorini se vydala na cestu a zasáhla pobřeží Kréty, zničila plantáže, úrodu, lodě a obchod, devitalizovala a vychýlila minojskou civilizaci. Minojské přístavy a infrastruktura byly zničeny patnáctimetrovými vlnami a již nikdy nebyly obnoveny.

Na krétské břehy tedy nedopadala jen jedna, ale několik po sobě jdoucích vln tsunami, a to každých třicet minut. Mínojci nemohli tušit, co jim osud přichystal. To, co nezničily vlny, dokončila pak invaze Mykéňanů. Vědci myslí, že paláce minojské civilizace byly zničeny až téměř 150 let po výbuchu sopky.

Zdroje: www.thesun.co.uk, en.wikipedia.org, profound-answers.com

Tagy civilizace Egypt Izrael Knóssos Kréta kultura palác Santorini tsunami Turecko