Renomovaní vědci se zabývají touto zajímavou myšlenkou a na základě záhadné oblasti kvantové mechaniky nabízejí fascinující pohledy na možné pokračování vědomí mimo fyzickou sféru.
Nejvíce z minulých životů si pamatují děti
Profesor Ian Stevenson, renomovaný psychiatr, zasvětil čtyři desetiletí výzkumu případů dětí, které si vzpomínají na minulé životy. Jeho práce ho dovedla k závěru, že děti ve věku od dvou do čtyř let si často živě pamatují minulé životy, přičemž tyto vzpomínky do sedmi let věku mizí. Stevensonova zjištění vyvolala diskusi o povaze vědomí a jeho možné kontinuitě.
Na Stevensonovu práci navázal dětský psychiatr Jim B. Tucker, který se zaměřil na případy ve Spojených státech. Uvažuje o tom, že by vědomí mohlo být odlišné od fyzického světa, a odvolává se na přesvědčení Maxe Plancka, že vědomí tvoří základ veškeré existence.
Na video se podívejte zde:
Lidské vědomí je úzce spjato s kvantovou informací
Britský matematik sir Roger Penrose a americký anesteziolog Stuart Hameroff navrhují odvážnou teorii: lidské vědomí je úzce spjato s kvantovou informací a může přetrvávat i po smrti, přičemž v tomto procesu prochází transformací. Jejich myšlenky naznačují, že vědomí je víc než jen produkt mozku – je to základní prvek vesmíru.
Další průkopník, fyzik John Archibald Wheeler, představil myšlenku, že základem reality by mohla být nehmotná informace, což naznačuje, že hmotný svět může pocházet z nehmotného zdroje.
Co je kvantový model mozku a model dvojího vesmíru?
Vadim Babenko, fyzik, který se stal spisovatelem, se těmito hlubokými myšlenkami zabývá ve svých sci-fi románech. Babenkova díla překlenují propast mezi vědeckými teoriemi a lidskou zkušeností a spojují poutavé příběhy s matematicky podloženými koncepty. Jeho román Místo karantény představuje realitu, v níž vědomí přežívá i po tělesné smrti a prolíná se s vesmírem.
Babenkovy romány čerpají z reálných vědeckých teorií, včetně "kvantového modelu mozku". Tato teorie předpokládá, že naše vzpomínky a inteligence by mohly vzniknout z kolektivní kvantové dynamiky v mozku, což by potenciálně umožnilo vědomí přetrvat i po fyzické smrti mozku.
Ve svém připravovaném románu Cogito Man se Babenko dále zabývá myšlenkou vědomí existujícího mimo náš fyzický svět. Zkoumá model dvojího vesmíru navržený ruským fyzikem Andrejem Sacharovem, který předpokládá existenci dvou vesmírů s opačnými šipkami času.
Ačkoli jsou tyto teorie odvážné a často přesahují rámec hlavního proudu vědy, mají své kořeny v legitimních matematických modelech a recenzovaném výzkumu. Babenkova práce si klade za cíl zpřístupnit tyto složité myšlenky širšímu publiku a nabízí jedinečnou kombinaci vědecké autenticity a nápaditého vyprávění."
Zdroje: edgy.app, www.faena.com, www.readersdigest.co.uk
