Fuente Magna

Fuente Magna, které se často říká americká Rosettská deska, je velká, (asi) kamenná mísa o průměru jeden metr s nádherně vyrytými symboly lidských postav, motivy zvířat – hadem a žábou, po stranách je zdobená nápisy psanými dvěma typy písma. Právě kvůli tomu ji badatelé považují za jedinečnou historickou památku. Písmo zároveň vzbuzuje mnohé sporné otázky. Jeho vyluštění by dle předpokladů mohlo změnit pohled na jeden střípek dějin lidstva.

Text je psaný klínovým písmem. Dle odborníka na starověké písmo Clyde Winterse připomíná protosumerskou abecedu či libyjsko-berberské písmo, které používaly národy v oblasti Sahary před pěti tisíci lety. Jazyk je však sporný. Winters se domnívá, že jde o jazyk starověké andské kultury Pukará, předchůdce bolívijské civilizace Tiwanaku (Tiahuanaco). Pokud by to byla pravda, ukazovalo by to na spojení Sumerů s tisíce kilometrů vzdálenými obyvateli And o mnoho let dříve, než se předpokládalo. A historici by museli připsat novou kapitolku do dějepisu Jižní Ameriky.  

Jiný odborník, spisovatel a antropolog Hugh Bernard Fox říká, že je to písmo fénické. Objevila se i tvrzení, že jde o hebrejštinu. I když se většina přiklání k názoru, že je to protosumerské nebo sumerské písmo, vzhledem k neznámému jazyku je těžké text přeložit. Předpokládá se, že se mísa používala při náboženských obřadech, očistných rituálech či obětování úliteb bohům.

Na mísu s neznámými texty se můžete podívat na následujícím videu:

Zdroj: Youtube

Pod rouškou neznámého

Mísu Fuente Magna objevil farmář v roce 1958 v Chua poblíž bolivijského jezera Titicaca. O dva roky později se o ní zmínil pastor Manjón svému příteli, archeologovi Max Portugal Zamorovi. Ten ji částečně zrestauroval a pokusil se za pomocí literatury a zdrojů o andském písmu vyluštit nápisy. To se mu však nepodařilo. Předal ji tedy úřadům blízkého města La Paz výměnou za pronájem malého pozemku rodině Manjónových.

Dalších čtyřicet let ležela záhadná místa zapomenutá v depozitáři městského Muzea drahých kovů. V roce 2000 ji tam objevili a začali se o ni zajímat bolivijští archeologové Freddy Arce a Bernardo Biados. Rozhodli se nejprve navštívit místo nálezu, aby získali nějaké informace o jejím původu. V Chua se na rodinu Manjónových nikdo nepamatoval, o historické míse nikdo nic neslyšel. Štěstí se na ně přeci jen usmálo. Narazili na 98letého farmáře Maxmiliana a ukázali mu fotku mísy. A stařík poznal svou mísu, kterou kdysi našel, a do které dával žrádlo prasatům. A pak prý přišel nějaký pán, jak vyprávěl, a odnesl mu ji…

Nutno ještě dodat, že vzhledem k tomu, že mísa nepochází z archeologické lokality, badatelé neurčili její stáří ani materiál, ze kterého je vyrobená, a díky textu v neurčeném jazyce, se objevily i názory, že se může jednat o podvrh.

Zdroje: thoughtnova.com, www.ancient-origins.net, www.fakearchaeology.wiki