V roce 1972 se sešel tým vědců z Massachusettského technologického institutu, aby prozkoumal rizika civilizačního zhroucení. Dal dohromady data od roku 1900, která zohledňovala úroveň znečištění, počet obyvatel, množství přírodních zdrojů a celkovou kvalitu života. Na základě statistiky naprogramovali superpočítač tak, aby předpověděl, jak se tyto faktory budou do roku 2060 vyvíjet. 

Na grafu bylo jasně zřetelné, že populační a průmyslová expanze vyústí v roce 2040 globálním kolapsem. Ten podle odborníků neznamenal, že lidstvo vyhyne jako například dinosauři, odkazoval na stagnaci průmyslového růstu a výrazný pokles lidského blahobytu. Mezi hlavní problémy mělo patřit znečištěné životní prostředí, přelidnění planety a vyčerpání přírodních zdrojů.

Kolaps civilizace

Výsledky vyvolaly vášnivou diskuzi. Řada odborníků je považovala za planý poplach. Jak ale ukázala studie nizozemské výzkumnice udržitelnosti a poradkyně Římského klubu Gayai Herrington z roku 2020, publikovaná v Journal of Industrial Ecology, byly pozoruhodně přesné.

Zdroj: Youtube

Absolventka Harvardu se podívala na to, jak empirická data za poslední desetiletí odpovídají předpovědím a zaměřila se na deset proměnných: populaci, porodnost, úmrtnost, průmyslovou výrobu, produkci potravin, služby, neobnovitelné zdroje, znečištění, lidský blahobyt a ekologickou stopu. Graf ji nastínil jasný scénář.

„Největším problémem je ekonomický růst. Ten není neomezený. Již nyní je jisté, že se během deseti let zastaví. Pak začne prudce klesat. Sníží se nejen průmyslový kapitál, ale také zemědělská produkce a kvalita života. Vrchol nastane kolem roku 2040,” předpovídá Herrington. „Vědci z MIT o tom v 80. letech mluvili a doporučovali, aby se začalo jednat. To se však nestalo a dopadům nyní čelíme každý den.”

Zachráníme se?

Co by se stalo, kdybychom se jako lidstvo snažili pozastavit hospodářský progres a ubírat udržitelnou cestou, kombinující technologické inovace a rozsáhlé investice do veřejného zdraví a vzdělávání, což analytička doporučuje? „V tomto případě by se v příštím desetiletí riziko kolapsu snížilo nebo posunulo,” říká. „Na změnu kurzu ale máme opravdu jen omezený čas,” varuje.

Data z roku 1972 i 2020 tedy jasně ukazují, že nadcházející dekáda bude pro budoucnost naší civilizace klíčová. „Existuje udržitelný způsob vytváření hodnoty a prosperity. I konání dobra přináší zisk, a to dokonce bez sociálního kolapsu,” argumentuje vědkyně.

Zdroje: www.enviro.or.id, www.theguardian.com, www.iflscience.com