Vědecky se jedná o soubor genů zvaných "L0", které se předávají z matčiny strany prostřednictvím mitochondrií - známých také jako "elektrárna buňky" - malých struktur ve tvaru fazole v našich buňkách, které přeměňují potravu na energii používanou k pohonu tělesných funkcí a biochemických reakcí, jež nás udržují při životě. Je důležité si uvědomit, že mitochondrie mají svou vlastní DNA, která nese tento zvláštní "Evin"/L0 genom. Ten se častěji označuje jako mitochondriální DNA.
Pramatka všech lidí žila před 200 tisíci lety
Proto se jí přezdívá "gen Evy", protože se jedná o dědičný gen, který odkazuje na příběh stvoření v první kapitole Bible, Genesis. Příběh o stvoření popisuje Evu jako první ženu na zemi, a proto by v podstatě měla být matkou nás všech. To však nikdy nebylo vědecky prokázáno, proto se tento termín používá pouze pro označení nejnovějšího ženského genetického předka druhu.
Z biologického hlediska je 50 % DNA každého člověka zděděno po matce a druhých 50 % po otci. Mitochondriální DNA se však dědí výhradně od matky a může zůstat nezměněna po desítky tisíc let. Jedná se o jedinečný genetický kód, který se předává po generace. Tato vlastnost se ukázala jako nesmírně užitečná pro výzkum, protože mtDNA lze použít jako biomarker k vysledování matrilineární historie našeho druhu.
Pro upřesnění, gen Eva nemusí nutně odkazovat na první ženu člověka nebo jakéhokoli druhu, ale přesněji se používá pro označení historicky nejstarší ženy, od které mohou lidé odvozovat svůj původ. Ačkoli v současné době lze genom vysledovat pouze k jedné ženě, neznamená to, že jí žádná jiná žena nepředcházela nebo že neexistují žádné, které by mohly žít ve stejné době jako ona. Existuje řada důvodů, proč lze genetickou linii vysledovat pouze k této jedné konkrétní ženě; například mohla být jediná, která měla žijící děti ženského pohlaví, které by mohly předat její mtDNA.
Vědci mají nové poznatky, jaká byla a odkud přišla
Údaje získané z tohoto výzkumu po prostudování genomů více než 1200 Afričanů určily oblast zvanou Makgadikgadi v dnešní Botswaně jako pravlast moderních lidí a dospěly k závěru, že mitochondriální Eva a její potomci žili v této oblasti přibližně 30 000 let, tedy před 200 000-170 000 lety. Do té doby, než se linie L0 rozdělila na svou první podskupinu a další podskupiny, aby vytvořila rozmanitost a pestrost lidstva, kterou vidíme dnes.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Existují genetické a fosilní důkazy, které naznačují, že nejstarší moderní lidský druh - jinak známý jako Homo Sapiens - se vyvinul právě v Africe před více než 200 000 lety.
V současné době výzkum vedený autorkou Vanessou Hayesovou, genetičkou z Garvan Institute of Medical Research a University of Sydney v Austrálii, přinesl údaje, které podle nich dokážou přesně určit, kde v Africe tito homo sapiens vznikli. Tento výzkum byl proveden na základě genetického sledování "genu Evy", jinak známého jako jedna z nejstarších linií DNA na Zemi.
Zdroje:
