V Mléčné dráze pravděpodobně existovalo nejvíce života zhruba 8 miliard let po jejím vzniku a v oblasti asi 13 000 světelných let od středu galaxie. Naše Země zaujímá prostor vzdálený od tohoto centrálního bodu asi 25 000 světelných let. Její stáří je přitom odhadováno asi na 13,5 miliardy let po vzniku Mléčné dráhy.

Pro zjištění, že Mléčná dráha je domovem mnoha mrtvých civilizací, vědci využili aktualizaci Drakeovy rovnice, jíž vyvinul astronom a astrofyzik Frank Drake. Rovnice je pravděpodobnostním modelem používaným k odhadu počtu mimozemských civilizací v galaxii Mléčná dráha. Drakeova rovnice, kterou zpopularizoval fyzik Carl Sagan ve svém miniseriálu Cosmos, se opírala o řadu záhadných proměnných - například o výskyt planet ve vesmíru, který byl tehdy otevřenou otázkou.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Spojením několika faktorů bylo zjištěno, že v Mléčné dráze bylo mnoho civilizací

Tým fyziků z Kalifornského technologického institutu určil různé faktory, které by mohly poukazovat na možnou existenci mimozemského života. K výsledkům dopomohl i Hubbleův vesmírný dalekohled a Keplerovův vesmírný teleskop.

"Od dob Carla Sagana proběhlo mnoho výzkumů. Zejména od dob Hubbleova vesmírného dalekohledu a Keplerova vesmírného dalekohledu máme spoustu poznatků o hustotě [plynu a hvězd] v galaxii Mléčná dráha a o rychlosti vzniku hvězd a vzniku exoplanet ... a o četnosti výskytu explozí supernov. Ve skutečnosti známe některá čísla, která byla v době slavné epizody 'Cosmos' záhadou," říká astrofyzik a spoluautor studieJonathan H. Jiang z laboratoře NASA.

Díky moderním přístrojům byly prozkoumány podmínky v galaxii. Pozornost byla zaměřena například na hvězdy podobné Slunci v blízkosti planet podobných Zemi, četnost supernov a časový údaj pro vznik inteligentního života, stejně jako tendence vyspělých civilizací ke sebezničení.

Výsledkem průzkumu je, že inteligentní civilizace v Mléčné dráze velmi pravděpodobně existovaly, ale všechny jsou již mrtvé.

Kdy zde život existoval?

Jak se ukázalo, vznik života na Zemi a hlavně lidé přišli docela pozdě. Je však možné, že jiný život zase vznikne.

Kromě toho je stále možné i to, že objevíme i my inteligentní život, jen to nebude žádný, který vznikl před námi. Civilizace, které možná získaly svou inteligenci miliardy let před lidmi, se pravděpodobně samy dávno zničily. V průběhu času se podle modelu pravděpodobnost, že se inteligentní život zcela vyhubí, zvyšuje tím více, čím déle je na světě.

Lidský život a náš vývoj tak zřejmě kopíruje to, co se již v Mléčné dráze několikrát stalo. Inteligentní civilizace tedy mají obrovské sklony ke zničení sebe sama.

Sklon inteligentních tvorů k sebezničení zřejmě bude i naším koncem.

Zdroje:

www.livescience.com, www.mic.com, mysteriousuniverse.org