Nález byl tak nečekaný, že mnoho kolegů nazvalo Hoopera amatérem, který nedokáže správně interpretovat data. Po čase ale vědci zjistili, že Fermiho teleskop nebyl jediný, jenž zachytil množství superenergetických paprsků gama. Zaznamenal je také detektor Milagro v Novém Mexiku a v roce 2014 Alpha Magnetic Spectrometer na Mezinárodní vesmírné stanici.
Jevu se začalo říkat GCE neboli Přebytek záření z galaktického centra. Záhadou však stále zůstávalo, co načervenalé světlo způsobovalo. Odborníci navrhovali, že zdrojem jsou extrémně rychle rotující hvězdy zvané milisekundové pulsary nebo oblaka hypotetické hmoty. Nová studie fyzika z Národního institutu jaderné fyziky v Itálii Mattia Di Maura naznačuje, že ti, co sázeli na temnou hmotu, měli pravdu.
Záře v Mléčné dráze
Di Mauro porovnal data nasbírána za posledních jedenáct let z Fermiho kosmického gama dalekohledu, detektoru kosmického záření PAMELA a experimentálního modulu Alpha Magnetic Spectrometer. Odstranil z nich šum ze záření na pozadí Galaxie a snažil se zmapovat polohu, tvar a energetickou hladinu přebytku světla gama.
Mravenčí práce přinesla výsledky. „Analýza ukazuje, že paprsky jsou koncentrované v galaktickém středu a jejich prostorové rozložení se nemění. To je přesně to, co bychom očekávali, pokud je temná hmota v skutečnosti novým druhem částice," říká Di Mauro. „Pokud by byl přebytek způsoben například vzájemným působením mezi kosmickými paprsky a atomy, přepokládali bychom, že v důsledku šíření kosmických částic bude mít větší prostorové rozložení při nižších energiích," vysvětluje.
Výpočty teoretického fyzika ukázaly, že pokud by se částice a antičástice temné hmoty srážely, navzájem by se pohltily. To by způsobilo masivní explozi a vznik gama záření. To má vyšší energii než ultrafialové nebo rentgenové záření. Proto Galaxie na snímcích vypadá, jakoby její střed hořel.
Temná hmota
Výsledky Di Maurovi studie mohou pomoci lépe pochopit, co temná hmota vlastně je. Doposud byla detekována pouze prostřednictvím jejího gravitačního působení na jiné objekty tvořené běžnou „svítící" hmotou.
Temné hmoty je ve vesmíru podle posledních měření kolem 23 %. Vědci se aktuálně zaměřují na detekci částic, které ji mohou tvořit. V současné době se do výzkumu může zapojit i veřejnost. Stačí si nainstalovat aplikaci CREDO detektor. Tak se majitel chytrého telefonu stane součástí celosvětové sítě detektorů fotonů z rozpadu superhmotných částic.
Zdroj:
www.quantamagazine.org, www.techfocus.cz, www.cs.wikipedia.org, www.livescience.com
