Podle studie profesora Andersa Johansena a jeho týmu z Centra pro tvorbu hvězd a planet je naše galaxie až pozoruhodně živá. Tedy teoreticky. Astronomové totiž zjistili, že voda může být přítomná již při formování planet. „Naše výpočty naznačují, že voda je jedním ze základních stavebních kamenů. Rozhodující však je, v jakém skupenství se na tělese objeví," říká Anders Johansen.
Podle počítačového modelu se planety formují také pomocí několikamilimetrových prachových částic ledu a uhlíku. „Než se Země zvětšila na jedno procento své současné hmotnosti, zachytávala masy kamínků plných ledu a uhlíku. Jakmile vyrostla do dnešní podoby, teplota prudce stoupla, což způsobilo, že se led cestou dolů k povrchu vypařil. Proto dnes voda tvoří jen 0,1 procenta planety."
Tímto principem byly pravděpodobně vytvořeny všechny naše okolní objekty. Což z nich tvoří potenciální místa, kde může být život.
36 mimozemských civilizací
S tímto názorem souhlasí vědci Tom Westby a Christopher Conselice z britské univerzity v Nottinghamu. Ti se pokusili aktualizovat tzv. Drakeovu rovnici, jež byla zformována Američanem Frankem Drakem v 60. letech minulého století.
Podle jejich výpočtů se by v Mléčné dráze mělo nacházet až 36 inteligentních mimozemských civilizací, jež jsou schopné komunikace. Odborníci však upozorňují, že mohou být velmi daleko. „Naše kalkulace naznačují, že nejbližší je od nás vzdálená 17 tisíc světelných let," řekl Conselice. Současné technologie tak možná ani nedokáží možné signály zachytit. Proto se astrofyzici snaží prozkoumat další zdroje, jež by mohly ukázat na to, že v naší galaxii nejsme sami. Mezi jeden z nich patří tzv. Dysonova sféra.
Model Dysonovy sféry.
Mléčná dráha a život
Dysonova sféra je hypotetická superkonstrukce, jež umožňuje využít energii uvolněnou z hvězdy. Navrhl ji britský teoretický fyzik a matematik Freeman Dyson v roce 1960. Podle něj je to ideální řešení pro rostoucí mimozemskou civilizaci, která k přežití potřebuje velké množství energie.
Dyson založil svou teorii na faktu, že planety přijímají pouze zlomek záření produkovaného hostitelskou hvězdou. Pokud by se však postavila konstrukce, jež by ji obklopila, množství dodané energie by se až 100 % zvýšilo. Vědci, hledající tyto sféry, by se pak měli zaměřit na zdroje infračerveného záření.
Přesně to zkusila Macy Huston, postgraduální studentka na Penn State. Z dat observatoře Gaia, vesmírného dalekohledu vypuštěného Evropskou kosmickou agenturou v roce 2013 a programu AllWISE analyzovala 260 000 hvězd v Mléčné dráze. Z nich se vytvořil model Dysonových sfér s teplotou 26,85000 ℃. Následně se porovnával rozdíl mezi jasem a teplotou.
Tým zjistil, že méně než jedna z 100 000 hvězd má teplotu jež odpovídá hypotetické konstrukci. Je tedy stále teoreticky možné, že v Mléčné dráze tento objekt stojí a vypadá podobně jako v seriálu Star Trek nebo ve filmu Avengers: Infinity War.
Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, iopscience.iop.org, www.inverse.com
