Mléčná moře fascinují od nepaměti námořníky i vědce, kteří již po staletí zaznamenávali okamžiky, kdy celý oceán září nádherným bílým světlem, které se rozprostírá, kam až oko dohlédne. Mléčná moře, mareel, se mohou rozprostírat na desítkách tisíc kilometrů čtverečních a jsou natolik jasná, že je mohou pozorovat moderní družice.
Mléčná moře produkují světélkující bakterie Vibrio harveyi, které zůstávají nečinné, dokud jejich počet nepřekročí kritickou hranici - 100 milionů buněk na mililitr vody. Jakmile je tato hranice překročena, jako by se přepnul biologický spínač a bakterie promění oceán v mléčné moře.
Viděl to už Darwin
Světélkující moře bývají popisována, jako by proplouvala sněhovým polem nebo vrcholky mraků. Vědci se domnívají, že tento fenomén je způsoben bioluminiscenčními bakteriemi, kterých jsou však miliardy bilionů! Umíte si toto číslo představit?
Na video se podívejte tady:
Světélkující moře pozoroval už Charles Darwin, který si tehdy do notýsku zapsal: „Moře svítilo ve skvrnách a v závěsu za plavidlem mělo jednotnou mírně mléčnou barvu. Když se voda napustila do láhve, vydávala jiskry...".
Darwin fenomén bioluminiscence pozoroval u Tenerife, 6. ledna 1832.
Bioluminiscence
Vědci odhadují, že více než 75 % hlubokomořských živočichů produkuje vlastní světlo. Bioluminiscence je pro živé organismy tak běžná a užitečná, že je možné, že se nezávisle na sobě vyvinula nejméně 40krát na souši i v moři.
Ale i tak jsou mléčná moře zvláštní lahůdkou, protože jsou neuvěřitelně vzácná. Tento světelný efekt způsobují například ďas mořský, který používá k přilákání kořisti bioluminiscenční návnady, připomínající rybářské pruty. Blíže k mořské hladině vytváří bioluminiscenci plankton zvaný Noctiluca scintillans, běžně známý jako "mořská třpytka".
Mléčná moře lze v průměru spatřit pouze dvakrát do roka, a to většinou ve vodách kolem severozápadní části Indického oceánu a přímo u pobřeží Indonésie. Pokrývají také mnohem větší vzdálenosti než planktonní záře.
Bioluminiscenční bakterie, jako jsou ty, které způsobují mléčná moře.
Družice umožní zjistit více
Moderní satelitní měření však mohou změnit výjimečnost mléčná moře pozorovat. Pomocí meteorologických družic NOAA vědci vycvičili počítače, aby je dokázaly identifikovat v reálném čase, což otevírá možnost studovat tyto nepolapitelné jevy dříve, než se rozpadnou.
Vědci se domnívají, že bakterie tento efekt dělají záměrně, aby přilákaly pozornost ryb, které se jimi živí. Bakterie tak nabobtnají do obrovských počtů tím, že hodují na masivních květech řas, ale tato potrava brzy dojde. Jakmile se bakterie dostanou do rybího žaludku, daří se jim v jeho útrobách stejně jako mnoha jiným bakteriím v našem těle.
Více informací zjistíte i ve videu:
Jáva 2009
Za posledních 200 let byla mléčná moře pozorována na různých místech, ale nejčastěji se tak stalo v letech 2012 až 2021 kolem Jávy. Zde byla také zaznamenána největší událost, a to v roce 2009.
Tehdy jižně od Jávy i satelitní snímky NOAA potvrdily, že toto konkrétní mléčné moře narostlo do obludných rozměrů a rozprostřelo se na ploše více než 100 000 km2. Zatímco některá mléčná moře trvají jen několik dní, to poblíž Jávy trvalo více než měsíc. Počet bakterií, které se na této události podílely, je nepředstavitelný. Možná se jednalo o 100 miliard bilionů buněk. To je přibližně tolik, kolik je hvězd v pozorovatelném vesmíru. Právě tato událost nám pomohla zjistit o mléčných moří více. Víme již, že důležitá je teplota vody a chlorofyl, ale další otázky zůstávají nezodpovězeny.
Milky sea near Java
Vznik mléčných moří však může být složitější než jen to, že bakterie hledají nové místo k životu. Tento jev pravděpodobně závisí na složitých interakcích mezi mořskými a atmosférickými podmínkami a organismy v oceánu.
Zdroje:
