Středověk, co se čistoty týče, nebyl zdaleka tak důsledný. Pro většinu středověkých měšťanů představovaly hygienické návyky pouze žumpy plné špíny. Jakési prohlubně vykopané v zemi, kam se shromažďovaly výkaly a další druhy odpadků. Pro nepatrnou menšinu jedinců, k nimž patřili i obyvatelé klášterů, byl přístup k tekoucí vodě sice možný, ani to je však od červů neochránilo.

Největší problém středověkých mnichů byly červi

To by nasvědčovalo tomu, proč středověcí mniši, řeholníci a jeptišky často trpěli nemocemi přenášenými půdou. Střevní červi byli skutečně mezi populací augustiniánských mnichů prakticky dvakrát častější než mezi ostatními obyvateli města.

Obyvatelstvo středověké Cambridge tvořila široká škála obchodníků, řemeslníků, zemědělců a dělníků, stejně jako univerzitní zaměstnanci a studenti. K nim se přidávali obyvatelé řeholních a ženských klášterů.

Životní podmínky těchto osob se samozřejmě lišily, stejně jako jejich náchylnost k nemocem. Ačkoliv měli řeholníci, mniši a jeptišky přístup k tekoucí vodě, studie ukázaly, že jejich hygienické návyky byly velice špatné.

Tým archeologů, jež tuto myšlenku ověřoval, zkoumal vzorky půdy z klášterních a neklášterních hřbitovů v Cambridgi. "Je to poprvé, co se někdo pokusil zjistit, jak časté byly výskyty parazitů u lidí, kteří vyznávali různé životní styly ve stejném středověkém městě," řekl Piers Mitchell, autor studie a archeolog z univerzity v Cambridge.

Byli jimi doslova prolezlí

Výsledky týmu byly nakonec poměrně překvapivé. "Zdá se, že mniši ve středověké Cambridgi byli prolezlí parazity," sdělil Mitchell.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Aby tým dospěl k tomuto závěru, odebral vzorky půdy z okolí pánve dospělých ostatků na hřbitově augustiniánského kláštera a porovnal je s podobnými vzorky ze hřbitova farního kostela. Konkrétně archeologové hledali v půdě zbytky červů a vajíček červů, které by svědčily o parazitární infekci.

Analýzou 19 jedinců z klášterního hřbitova a 25 jedinců z kostelního hřbitova tým zjistil, že 11 mnichů, což odpovídá přibližně 58 %, bylo skutečně nakaženo střevními červy. Zatímco pouhých 32% měšťanů bylo nakaženo stejným problémem. Zjednodušeně to znamená, že výskyt červů byl mnohem častější právě mezi obyvateli augustiniánského kláštera.

V pozůstatcích byly objeveny dva typy červů - škrkavka i bičíkovec. Oba tyto červi jsou způsobeny špatnou hygienou. Ačkoli tým vyškrtl ze seznamu pravděpodobných příčin absenci čistých toalet, jednou možností těchto rozdílů je, že mniši používali vlastní odpad k hnojení rostlin na svých zahradách. "To mohlo vést k opakované infekci červy," uvádí Mitchell v tiskové zprávě.

Zdroje:

www.smithsonianmag.com

phys.org

wellcomecollection.org