V dnešní době je lov velryb silně regulovaný. I když některé země obchází dohodu z roku 1986, počet těchto zvláštních zvířat se pomalu, ale jistě daří navýšit. O ochraně přírody anebo regulaci spotřeby masa nebyla ale v 19. století téměř ani zmínka. Tak jak se dnes většina obyvatel dívá na klecový chov slepic, tak se populace dívala na lov ryb nebo velryb. Navíc byl lov miliónovým průmyslem, je tedy pochopitelné, že si svou "minutu slávy" chtěl zažít každý rybář i námořník. Často se ale boj na život a na smrt, z něhož měl člověk vyjít jako vítěz, zvtrtnul a míč byl na druhé straně hřiště. To byl i případ Mocha Dicka, samce vorvaně, který se pohyboval u ostrova Mocha, ležícího asi 6 mil od pobřeží Chile. Díky svému netradičnímu zbarvení - bílé hlavě a části hřbetu byl snadno rozpoznatelný.
Mocha Dicka se snažilo ulovit nejméně sto lodí. Úspěšně však zničil 14 člunů, jednu nákladní a dvě obchodní lodě, tři velrybářské čluny a další lehce poškodil.
Poprvé se o něm rybáři zmiňují v roce 1810 a v průběhu dalších osmadvaceti let si získal reputaci jedné z nejchytřejších a nejobávanějších velryb v oceánu. Během tohoto období se ho snažilo ulovit nejméně sto lodí. Úspěšně však zničil 14 člunů, jednu nákladní a dvě obchodní lodě, tři velrybářské čluny a další lehce poškodil.
Byla to obrana nebo nenávist vůči svým pronásledovatelům? Určitě kombinace obou těchto faktorů, protože o milém zacházení v rámci lovu mluvit nemůžeme. Vorvaň byů několikrát zraněn harpunami, měl jizvu na přední části hlavy a některé legendy vypravují i o tom, že mu chybělo oko. Na útoky reagoval logicky: Vymrštil své velké tělo a tím bárky, houpající se na vodě, převrhl. Do větších lodí byl dokonce schopen skočit, rozlámat je a nakonec zmizet v hlubinách. To se stalo také v jeho nejslavnější "bitvě" v roce 1842. (Zdroj: www.en.wikipedia.org)
Odehrála se ve vodách japonského moře, kdy Mocha Dick zaútočil na nákladní loď a zcela jí zdemoloval příď. To viděli svědci z dalších třech velrybářských lodí - americké Yankee, anglické Dudley a skotské Crieff. Námořníci se i přes hrozící riziko rozhodli, že obřího vorvaně obklíčí. Když první z lodí zaútočila, Mocha Dick se rozzlobil. Skotskou loď Crieff poškodil, nákladní loď tzv. dorazil a potopil tři pomocné čluny. Ani tato událost však snahu o jeho ulovení nepřerušila. V roce 1859 ho nakonec u pobřeží Brazílie ulovila švédská velrybářská výprava. I když se dlouho spekulovalo, zda to byl opravdu Mocha Dick, rozsáhlé jizvy na jeho těle nakonec potvrdily, že s největší pravděpodobností byl opravdu zabit nejobávanější vorvaň oceánu.
Slavná Melvillova kniha patří dodnes k best-sellerům
Není nic překvapivého, že jeho příběh inspiroval spisovatele Hermana Melvilla, který byl sám v letech 1841-1844 námořníkem. Příběh velrybářské lodi Pequod, která stíhá obřího a násilného vorvaně, začal psát v únoru 1850 a za 18 měsíců jej i dokončil. Aktuálnost Melvillovy knihy popularitu reálného Mocha Dicka ještě více zvýšila a možná tak i nepřímo pomohla k jeho intenzivnímu nahánění a konečné smrti. (Zroj: www.smithsonianmag.com, smart news, říjen 2017)
