Před 210 tisíci lety obývala Evropu záhadná populace. Vědci netuší, kde se vzali

Lenka Bělská | 19. 11. 2022

Vášeň pro cestování máme pravděpodobně v krvi. Dokazují to migrační vlny druhu Homo sapiens z Afriky do Evropy. Nový výzkum fragmentů lebek z řecké jeskyně Apidima naznačuje, že lidé se na starém kontinentu usadili o 150 tisíc let dříve, než se původně předpokládalo.

Komplex čtyř malých krasových jeskyní nacházející se na západním pobřeží poloostrova Mani v jižním Řecku se pyšní zajímavou historií. V období paleolitu byla domovem hned několika druhů člověka - neandrtálců a Homo sapiens. Právě zde totiž archeologové koncem 70. let 20. století našli dvě zkamenělé lebky.

Na Zemi kdysi žilo 9 druhů lidí. Pak ale najednou záhadně zmizeli, krom jednoho
Magazín

Na Zemi kdysi žilo 9 druhů lidí. Pak ale najednou záhadně zmizeli, krom jednoho

Byly zaklíněné vysoko mezi jeskynními stěnami. Po jejich vysvobození byly přeneseny do laboratoře, kde se odborníci snažili určit jejich přesné stáří. Pokusy o datování radiometrickou metodou ale selhaly. Vědci se tak zaměřili na geomorfologii a navrhli, že pocházejí z doby před asi 60 tisíci lety.

Moderní člověk a jeho příchod do Evropy

První moderní lidé se vyvinuli v Africe před asi 350 tisíci lety. O několik tisíc let později začalo naše předky „pálit dobré bydlo". Vydali se tedy na svou první cestu do Eurasie. Dlouho historici i archeologové předpokládali, že tyto pokusy byly neúspěšné a k prvnímu osídlení nové lokality došlo až před 80 000 až 45 000 lety.

Ve studii publikované v prestižním časopisu Nature ale tým výzkumníků z univerzit v Tübingenu a Atén zjistili, že moderní lidé se dostali do Evropy mnohem dříve. Dokázali to díky počítačové tomografii.

Neandrtálce lidé nevyhladili, vymřeli kvůli sexu s nimi, tvrdí nová studie
Magazín

Neandrtálce lidé nevyhladili, vymřeli kvůli sexu s nimi, tvrdí nová studie

První z lebek, pojmenovaná jako Apidima 1, vykazovala jak primitivní, tak moderní rysy. Apidima 2 patřila neandrtálci. 3D rekontrukce pozůstatků a datování vysoce přesnou radiometrickou metodou následně potvrdilo, že náš bratranec žil před 170 000 lety. U Apidimy 1 se dokázalo, že je stará 210 000 let. Stala se tak nejstarší fosilií moderního člověka nalezenou mimo území Afriky.

Lidská migrace do Evropy

Studie naznačuje, že během středního pleistocénu žili na území dněšního jižního Řecka nejméně dva lidské druhy. „Otázkou však zůstává, co se s touto ranou populací Homo sapiens stalo," ptá se paleoantropolog Eric Delson. „Očividně totiž nebyla schopna konkurovat neandrtálcům."

Zdroj: Youtube

Lebky z Apidimy spolu s dalšími objevy dokazují, že moderní lidé odcházeli z Afriky průběžně. V Eurasii se úspěšně usadili ale až před 40 tisíci lety, kdy došlo k záhadnému vyhynutí našich otužilých bratranců.

Zdroj:

www.newsweek.com, www.nature.com, www.cs.wikipedia.org

Tagy Afrika Athény člověk Eric Delson Eurasie Evropa Řecko střední pleistocén Tübingen