Jen pár metrů
Jen pár metrů jí schází a nově objevená modrá díra v Chetumalském zálivu u pobřeží mexického poloostrova Yucatán by sesadila z trůnu Dračí díru v Jihočínském moři, nejhlubší mořský závrt na světě. Objevený byl v roce 2016 a jeho hloubka je něco málo přes tři sta metrů. Ten mexický dostal jméno Taam Ja', což v mayštině znamená hluboká voda. Tato modrá díra se rozkládá na ploše 13 600 m² a svou hloubkou 274 metrů se stala druhou nejhlubší na světě. O tuto pozici připravila Deanovu modrou díru na Bahamách.
Taam Ja' objevili v roce 1921 vědci z El Colegio de la Frontera Sur, veřejného výzkumného centra koordinovaného mexickou Národní radou pro vědu a technologie. Studii o jejím nálezu ale zveřejnili až koncem února 1923 v časopise Frontiers in Marine Science.
Modré díry
Modré díry jsou velké podmořské svislé jeskyně nebo závrty. Podobně jako na zemi vznikly rozpouštěním vápence. Mnoho mořských závrtů se pravděpodobně utvářelo během dob ledových, kdy zaplavováním a vysušováním pobřežních oblastí horniny erodovaly a vytvořily se v nich dutiny. Někdy před 11 000 lety po skončení poslední doby ledové hladiny moří stouply, některé jeskyně zaplavila voda, jiné zcela zatopila a pohltila. Při pohledu z výšky se od okolních vod liší výrazně modrou barvou, proto se jim říká modré díry.
Následující video ukazuje Taam Ja':
Voda v mořských závrtech má velmi nízký obsah kyslíku a jedinečné chemické složení, které vzniká rozpouštěním vápence. Sluneční paprsky dopadají jen na hladinu. Navzdory těmto podmínkám jsou plné života, který se jim přizpůsobil. V některých žijí rozmanitá biologická společenstva, jako koráli, houby, měkkýši, ale i žraloci. Hluboko na dně se daří bakteriím, jako třeba v těch bahamských, které představují formy života, které by mohly žít i na jiných planetách.
Prostřednictví následujícího videa můžete sdílet zážitky s potápěči:
Spolu s vědci do Taam Ja'
Modré díry – závrty jsou pro badatele bohatým zdrojem poznání. Jelikož jsou pro člověka kvůli podmínkám těžko dostupné, stále zůstávají do značné míry neprozkoumané. Další mořský „zázrak“ – safírově modrou Taam Ja' zkoumali mexičtí potápěči a vědci pomocí sonarů. Cílem jejich první studie bylo její zmapování a zjištění chemického složení vody. Taam Ja' je kuželovitého tvaru a stěny jsou velmi strmé, s nepravidelně tvarovanými skalními římsami. Jsou pokryté sedimenty a vápencovými výstupky. V biofilmech vědci objevili neznámé drobné červíky a obnažené vápnité struktury mlžů.
Modré díry s nízkým obsahem kyslíku skrývají fosilie pradávných živočichů i nové formy života. Jsou „portálem“ do vesmíru a času, jak je vědci nazývají. Jejich studium může přispět k poznávání, jak se život v oceánech přizpůsobuje změnám klimatu. Taam Ja' mají vědci v plánu dále zkoumat. Věří, že odhalí i další dosud nepoznané.
Zdroje: www.livescience.com, explorersweb.com, www.news.com.au
