Záhadná hora v Číně chrlí obří modrá kamenná vejce. Vědci to nechápou

Obří modrá vejce jsou pro vědce záhadnou

Obří modrá vejce jsou pro vědce záhadnou

Foto: Creative Commons, volné dílo

O sopečných erupcích toho víme dost, včetně toho, co sopka vychrlí na povrch Země. V Číně ale existuje hora, který chrlí kamenná vejce. Jmenuje se Gandang, leží v jihozápadní Číně, a tento jev, který se objevuje již stovky let, si zatím neumějí vysvětlit geologové. Místní lidé ale horu překřtili na "Chan Dan Ya", což v mandarínštině znamená "útes snášející vejce".

Nejedná se o každodenní úkaz. Hora v provincii Kuej-čouná snáší kamenná vejce každých 30 let. Děje se tak pouze v jedné části hory, na útese, který je 6 metrů široký a 20 metrů dlouhý. Na jedné z jeho stran se co 30 let objeví záhadné kamenné vejce. Jakmile se ze skály uvolní, spadne na zem. Tam ho obvykle sebere někdo z místních, který má to štěstí. Za úkazem samozřejmě stojí mnohé pověsti. Celkem bylo na úpatí útesu nalezeno již více než 100 vajec.

Na dokument o tomto jevu se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Jak vejce vznikají?

Vznik záhadných kamenných vajec se stále zkoumá. Je pravděpodobné, že vejce a okolní horniny v této oblasti vznikly v období kambria asi před 500 miliony let. Toto období je známé "kambrickou explozí" - obdobím, kdy se podle fosilního záznamu objevila a diverzifikovala většina hlavních skupin živočichů na Zemi. Geologové se domnívají, že tato oblast byla kdysi pod vodou, což mohlo přispět k tomu, že se tyto horniny ve tvaru vajíček časem vytvořily. Jedná se tedy pravděpodobně o metamorfované horniny, které vznikají z existujících vyvřelých nebo sedimentárních hornin, jež jsou po delší dobu vystaveny intenzivnímu teplu a tlaku v podzemí. 

Lokalita a alá vesnice Gulu

V lokalitě se nachází malá vesnice Gulu, jíž obývají Šuejové. Jde o jedno z 56 oficiálně uznaných čínských etnik, které zde žije již od dob před dynastií Chan. Tento kmen má velmi blízký vztah k vodě, kolem níž se točí jejich tradice, folklor i víra. Ve vesnici žije pouze několik desítek rodin. Každý se snaží být tím šťastným, kdo „šťastné vejce“ – jak jej místní přezdívají – najde. Lidí zde žijící se tak považují za privilegované a od dětství se snaží, aby právě oni byli vyvolení a vejce našli.

Samotná vejce jsou velká od 20 do 60 cm, to nejtěžší vážilo neskutečných 272 kilogramů, mají tmavě modrý odstín a jsou téměř dokonale hladká. Po jejich vyčištění a vyhlazení jsou schopna odrážet sluneční světlo pod určitými úhly.

Modrá barva vajec pak koresponduje s tím, že většina oděvů Šuejů je zbarvena do modrých odstínů, které odpovídají barvě vody. I jazyk Šuejů byl ve skutečnosti také vytvořen s ohledem na vodu, protože jejich jazyk má deset různých slov, která znamenají "ryba".

Gobiraptor minutus

Vědci objevili v Mongolsku nového dinosaura. Gobiraptor vypadá jako obří kuře

Modrá tajemná vejce

Šuejové věří, že vejce přinášejí štěstí a bohatství, a občas je dokonce uctívají. Najdeme je téměř ve všech domech ve vesnici a ti, kdo je sbírají, si jich velmi váží, protože se věří, že přinášejí prosperitu a bezpečí lidem, zvířatům i domovům. Nalezená vejce se zatím dělá mezi rodiny, které je objevily jako první. Takto bylo rozděleno asi 70 vajec, zbylá byla buď prodána nebo ukradena. Místní obyvatelé v Gulu věří, že každému kamennému vejci trvá přibližně 30 let, než se "snese" na horu a poté spadne na zem. Kamenné vejce, které se právě objevuje, může mít před sebou ještě 30 let než útes eroduje natolik, že spadne, ale kamenné vejce, které je již zčásti venku, může mít před sebou jen 10 až 20 let.

Vědecký výklad

Podle vědců jsou kamenná vejce tvořena oxidem křemičitým již z doby kambria. To by předurčilo i tvar vajec, protože koule má ve srovnání s jinými tvary malý povrch, částice oxidu křemičitého by se ve vodě držely pohromadě ve tvaru koule, než by se stlačily do metamorfovaných hornin. Protože se složení kamenných vajec a okolní skály navzájem liší, předpokládá se, že okolní skála se jednoduše opotřebovává rychleji než samotná kamenná vejce. Oxid křemičitý je přítomen v mnoha horninách, přičemž některé horniny ho mají větší množství než jiné. Tyto odrůdy hornin pak mají v mineralogii mnoho názvů.

V průběhu příštích několika tisíc let bude podle vědců hora pokračovat v erozi do půdy a tato vajíčka po sobě zanechá. Pokud je lidé přestanou sbírat, zůstanou na zemi, kde se také rozpadnou a stanou se z nich sedimenty. 

Zdroje:

www.iflscience.comwww.ancient-origins.netwww.odditycentral.com