Koule či vejce „snáší" horský útes Chan Dan Ya, jež je pouze 20 metrů dlouhý a 6 metrů široký. Útvary mají v průměru 20 až 60 cm, mají tmavě modrý odstín a jsou hladké. Nejtěžší z nich vážil přes 272 kg.

Zdroj: Youtube

Podle vesničanů z obce Gulu, kterou obývá jedno z 56 oficiálně uznaných čínských etnik, Šuejové, skála za několik staletí vyplivla asi 100 koulí. 30 z nich však bylo prodáno nebo ukradeno. Zbylých sedmdesát je nyní ve vlastnictví místních a předávají se z generace na generaci.

Pověrčiví vesničané

Šuejové věří, že kdo vejce vlastní, ten bude šťastný a bohatý. Hladké koule jsou tak v každém domě nebo na významném místě v obci. Občas je místní také uctívají za účelem zajištění plodnosti.

Horský „útes, který snáší vejce", jak zní v překladu jeho jméno, vypadá na první pohled jako horolezecká stěna. V téměř pravidelných rozestupech z něj trčí kulaté kamenné útvary, jež se podle místních uvolňují asi jednou za třicet let. Geologové se domnívají, že vznikly v období kambria asi před 500 miliony lety.

Oblast provincie Kuej-čou byla tehdy pravděpodobně pod vodou. Profesor Xu Ronghua z Ústavu geologie a geofyziky při Čínské akademii věd předpokládá, že vejce jsou tvořena z oxidu křemičitého. Na zrníčka písku se postupně nabalovala další. Vlivem podmořských proudů se pak útvary stávaly kulatějšími.

Modré koule

Oxid křemičitý je přítomen v mnoha horninách. V přírodě se nejčastěji objevuje ve formě α-křemene, jež je součásti žuly nebo pískovce. Vytváří však celou řadu odrůd, které známe jako polodrahokamy. Nejznámější je například růžový růženín, čirý křišťál, fialový ametyst, žlutý citrín nebo namodralý chalcedon.

Zdroj: Youtube

Profesor Xu Ronghua tvrdí, že koule byly během několika milionů let pohlceny vápenatou horninou. Ta má tendenci zvětrávat. Proto útes eroduje mnohem rychleji, než samotná křemičitá vejce tvořená z tužších a těžších sedimentů. K potvrzení této teorie bude však nutný další výzkum.

Zdroj:

www.iflscience.com, www.ancient-origins.net, www.cs.wikipedia.org, www.odditycentral.com