Zdroj: Creative Commons, volné dílo
Video: Tajemný útes jednou za 30 let vyplivne modrou kouli. Vědci neví proč
V relativně chudé a ekonomicky nerozvinuté provincii Kuej-čou, nacházející se v jihozápadní Číně, je hora pojmenovaná Gandang. Ta se pyšní zajímavým fenoménem. Každých 30 let z ní vypadne dokonale hladká modrá koule.
Koule či vejce „snáší" horský útes Chan Dan Ya, jež je pouze 20 metrů dlouhý a 6 metrů široký. Útvary mají v průměru 20 až 60 cm, mají tmavě modrý odstín a jsou hladké. Nejtěžší z nich vážil přes 272 kg.
Podle vesničanů z obce Gulu, kterou obývá jedno z 56 oficiálně uznaných čínských etnik, Šuejové, skála za několik staletí vyplivla asi 100 koulí. 30 z nich však bylo prodáno nebo ukradeno. Zbylých sedmdesát je nyní ve vlastnictví místních a předávají se z generace na generaci.
Pověrčiví vesničané
Šuejové věří, že kdo vejce vlastní, ten bude šťastný a bohatý. Hladké koule jsou tak v každém domě nebo na významném místě v obci. Občas je místní také uctívají za účelem zajištění plodnosti.
Horský „útes, který snáší vejce", jak zní v překladu jeho jméno, vypadá na první pohled jako horolezecká stěna. V téměř pravidelných rozestupech z něj trčí kulaté kamenné útvary, jež se podle místních uvolňují asi jednou za třicet let. Geologové se domnívají, že vznikly v období kambria asi před 500 miliony lety.
Oblast provincie Kuej-čou byla tehdy pravděpodobně pod vodou. Profesor Xu Ronghua z Ústavu geologie a geofyziky při Čínské akademii věd předpokládá, že vejce jsou tvořena z oxidu křemičitého. Na zrníčka písku se postupně nabalovala další. Vlivem podmořských proudů se pak útvary stávaly kulatějšími.
Modré koule
Oxid křemičitý je přítomen v mnoha horninách. V přírodě se nejčastěji objevuje ve formě α-křemene, jež je součásti žuly nebo pískovce. Vytváří však celou řadu odrůd, které známe jako polodrahokamy. Nejznámější je například růžový růženín, čirý křišťál, fialový ametyst, žlutý citrín nebo namodralý chalcedon.
Profesor Xu Ronghua tvrdí, že koule byly během několika milionů let pohlceny vápenatou horninou. Ta má tendenci zvětrávat. Proto útes eroduje mnohem rychleji, než samotná křemičitá vejce tvořená z tužších a těžších sedimentů. K potvrzení této teorie bude však nutný další výzkum.
Zdroj:
www.iflscience.com, www.ancient-origins.net, www.cs.wikipedia.org, www.odditycentral.com
