„Vodní draci jsou legendami japonského folklóru,” říká docent Takuya Konishi z University of Cincinnati. „Měli prý protáhlé tělo, čtyři končetiny a menší hlavu, podobně jako obratlovec, kterého jsme vykopali v sedimentech Hasegawa Muddy Sandston. Proto jsme ho pojmenovali Wakayama Soryu, což znamená Modrý drak,” vysvětluje vědec.

Na první pohled se zdálo, že fosilní pozůstatky 6 metrů dlouhého tvora, žijícího před 72 miliony až 66 miliony lety, nejsou ničím neobvyklým. Během výzkumu ale odborníci zjistili, že kostra, skládající se z lebky, kompletní krční a bederní páteře s více než 40 obratli, žeber, obou předních a levé zadní ploutve, patřila zcela novému druhu.

Modrý drak

Megapterygius byl zařazen do rodu Mosasaurinae, jejichž fosilie byly objeveny na všech kontinentech kromě Jižní Ameriky. V době pozdní křídy patřili mezi úspěšné lovce, živící se rybami, amonity a mořskými želvami. Japonský Modrý drak se však od svých příbuzných lišil. Jeho přední i zadní ploutve byly větší než jeho necelý metr dlouhá lebka. Tento rys je zcela jedinečný.

Zdroj: Youtube

Tvor se zároveň pyšnil dlouhým ocasem ve tvaru půlměsíce, hřbetní ploutví, která mu pomáhala svižně a přesně se otočit, a sedlovitou hlavou, umožňující velký rozsah pohybu. V ní byly zasazeny šikmé oči schopné binokulárního vidění. Jeho extra dlouhé přední a zadní končetiny řídily sklon těla, zrychlení a zpomalení. 

„Nikdy předtím jsem neviděl tak dokonalou stavbu těla uzpůsobenou k podvodnímu lovu,” přiznává Takuya Konishi. „Tento druh morfologie nemá ani žádný moderní živočich - od ryb přes tučňáky až po mořské želvy.”

Dokonalý predátor

Odborníci Megapterygiuse přirovnávají k Tyranosauru rexovi, jehož byl současníkem. Díky rychlému manévrování a skvělému vidění totiž pravděpodobně patřil mezi nejlepší predátory podmořského světa. 

Zdroj: Youtube

Jeho příběh se přestal psát před 66 miliony lety, kdy do oblasti současného Mexického zálivu dopadl asteroid Chicxulub o velikosti asi 10 až 15 kilometrů, jenž je považován za hlavní příčinu hromadného vymírání druhů na konci křídy, při němž byla Země ochuzena o 75 % druhů tehdejších organismů.

Zdroje: www.phys.org, www.en.wikipedia.org, www.discovermagazine.com, www.avareurgente.com