Na jedné straně existuje obecné pojetí islámu, jak se k ženě chovat a jak ji respektovat, na straně druhé zase stojí nespočet svědectví i důkazů o tom, jak špatné mají ženy v muslimské společnosti postavení. To se samozřejmě liší nejen v každé kultuře, zemi, ale i domácnosti a rodině. Přičemž za základ by měl být považován postoj proroka Mohameda. Jenže realita je jiná. Podívejme se například na video o hijabu.
Práva pro ženy
Když se prorok Mohamed, tehdy ještě samozřejmě ne prorok, v 7. století v Arábii narodil, o právech žen ještě nemohla být ani řeč, a dokonce bylo tehdy zpochybňováno i jejich právo na život. Některé mladé dívky byly dokonce v době bídy „odstraněny“, pohřbeny zaživa. Proto Mohamed chtěl, aby s vraždami novorozenců bylo skoncováno a aby ženy získaly ve společnosti určitá pevná práva. Některé jeho myšlenky jsou v tomto ohledu citovány dodnes.
Silueta muslimského muže se modlí ve staré mešitě s osvětlením a kouřovým pozadím.
I když základem islámského učení je fakt, že ženy i muži jsou si před Bohem rovni, v praxi, a zejména u níže společensky postavených a chudých je tomu jinak. Sám Mohamed radil muslimským mužům, aby se svými manželkami a dcerami jednali dobře. „Máte práva na své ženy,“ řekl údajně, „a vaše ženy mají práva na vás.“ Více o proroku Mohamedovi uvidíte v domto domunetu:
Samozřejmě i v nejvyšší vrstvě se najdou příklady, ale ty nelze zobecňovat jen na islám. Záleží vždy a v rpvní řadě na každém člověku.
Islám obecně ve své podstatě poskytuje ženám božsky sankcionovaná dědická, majetková, sociální a manželská práva. Mají možnost před sňatkem uzavřít předmanželskou smlouvu a stejně tak mají právo na rozvod. V některých zemích je právo žen zahájit rozvod obtížnější, než se zamýšlelo, ale to je spíše otázkou postavení legislativy.
Co člověk, to jiný výklad islámu
Bohužel to je s islámem stejně jako s každým jiným náboženstvím. Obecná pravda neexistuje. Existují jen jakési kodexy a zásady, jichž by se měl věřící držet. Ale rovněž existují interpretace. Záleží proto skutečně na každém muži, i ženě, jak se ke svému protějšku chovají, a co si nechají líbit.
Na jedné straně máme muže, kteří si neváží svých žen, využívají je jako otrokyně, služky a jako prostředek či nástroj k ukojení chtíče. Neobvyklé není ani násilí, fyzický a psychický teror. Otázkou ale zůstává, do jaké míry si žena musí nechat tyto věci líbit, jak moc je silná její osobnost, rodina, a jak moc se dokáže muži postavit, pokud už k tomuto chování dochází a ona mu musí čelit.
Na straně druhé totiž existují domácnosti, kde muž obětavě živí rodinu, všechny peníze doma odevzdá a v zemích, kde je možné mnohoženství, se do něj hned tak nepustí. Islám totiž říká, že všechny manželky by měly mít stejně. Pokud má jedna dům, muž se musí postarat, aby jej měla i druhá. Stejně tak musí mezi manželky dělit svůj majetek, čas, peníze, dárky i pozornost. A řekněte sami, není často i jedno manželství až moc?
Muslimská dívka u počítače. Ženy mají podle islámu stejná práva jak muži.
Sex za odměnu
Pokud tak manžel neučiní, manželka, nebo dokonce manželky, mu dají slušnou „sodu“. Není to tak, že samozřejmě manželky jsou nejlepší kamarádky, i když i to se stává. V řídkých případech dokonce vychovávají skutečně děti společně a v harmonii. Jinde se zase nenávidí a intrikují a muž mezi nimi doslova lítá „jako hadr na holi“. Pokud jsou jeho rodiny daleko od sebe, jezdí sem a tam, aby uspokojil všechny, což se mu nedaří.
Neměli bychom ani zapomínat, že ženy mají své muže v hrsti jednou věcí –a tou je sex. Když se manžel nechová tak, jak by měl, manželské hrátky neexistují. Je to totiž poměrně časté, že v zemích, kde se stále objevuje nelegální a zakázaná ženská obřízka, ženy na sex nemají náladu, a dokonce jim způsobuje bolest. Praktikují ho proto, aby zplodily potomky. Ale potěšení a rozkoš jim často nepřináší. Takže mohou manžela, tím více toho, který je náhodou slušný, poměrně úspěšně vydírat.
Násilí, nerespekt a ponižování
Většina evropské civilizace je ale přesvědčena, že muslimky jsou chudinky. Ono tomu tak v mnoha případech skutečně je, rozhodně nechceme muže obhajovat. Jsou známy tisíce případů, kdy jsou ženy drženy doma, bity a mentálně i fyzicky týrány.
Musí se starat o vše, především o svého muže, pak děti a chod domácnosti. Nesmějí pracovat, protože by se tak mohly dostat do kontaktu s jinými muži, jejich hlavní životní náplní je proto uspokojovat svého muže. I děti jsou v tomto případě podřízeny mužskému egu a bohorovnosti.
Muslimská žena se dívá z okna
Muslimské feministky
Dnes se islámské právní a sociální systémy po celém světě přibližují právům žen v různé míře, ale většinou za nimi v obecné rovině spíše zaostávají. Sami muslimové obecně považují islám v těchto věcech za progresivní. Mnoho muslimských feministek zastává názor, že problémy, které v současné době muslimským ženám brání, jsou utlačující kulturní praktiky, chudoba, negramotnost, politická represe a patriarchát. Mezi muslimskými feministickými autorkami a aktivistkami na celém světě existuje silná a zdravá kritika genderového útlaku.
Občas by tedy bylo dobré si Mohamedovy myšlenky připomenout. Kdyby se jich drželi všichni muslimové, rozhodně by se nejednalo o jedno z nejvíce kontroverzních náboženství vůbec.
Zdroje: www.biography.com, www.pbs.org, www.islamweb.net
