Mohendžodaro: Záhadná starověká civilizace vybudovala neskutečné věci a zmizela

Mohendžodaro: Záhadná starověká civilizace.

Mohendžodaro: Záhadná starověká civilizace.

Foto: Profimedia.cz

Bylo to jedno z největších měst harappské kultury, jež se vyvinula okolo roku 3000 př. n. l.. V době svého největšího rozkvětu se rozpínala téměř po celém území dnešního Pákistánu a severní Indie. Mohendžodaro se pyšnilo pokročilým stavebnictvím a uměním. Jeho obyvatelé žili v klidu a míru. Co zapříčinilo zánik nejvyspělejší civilizace starého světa?

Na první indicie, které vedly k odhalení dávné civilizace v Pákistánu, narazil na konci 20. let 19. století dezertér z vojska Britské Východoindické společnosti Charles Masson. K regulérnímu vědeckému bádání však došlo až o 80 let později. Dělníci, pracující na železniční trati u řeky Indu, vykopali vypálené hliněné destičky, na nichž bylo divné písmo a obrázky zvířat. Britský archeolog John Marshall nelenil a vydal se do horkem sužující krajiny. Za několik let odhalil zříceniny města.

Pod ulicemi Mohendžodara byla kanalizace.Pod ulicemi Mohendžodara byla kanalizace.Zdroj: Profimedia.cz

Vykopávky, probíhající během 20. století, nalezly další města a vesnice starodávné civilizace. Dohromady bylo osídleno několik tisíc čtverečních kilometrů. K počátkům harappské kultury mohlo dojít už před 10 000 lety. Dokládají to úlomky zvířecích kostí a keramiky z naleziště Birhana. Podle profesora Anindja Šarkara tak mohlo jít o nejstarší vyspělou civilizaci.

Mohendžodaro

Město Mohendžodaro je obdivuhodné. Podle odhadů mělo v době největšího rozmachu až 100 tisíc obyvatel. Bydleli v domech z pálených cihel, což je téměř neuvěřitelné. Zbytek světa čekal na tuto vymoženost až do dob antického Říma. Stavení byla většinou dvoupatrová, měla vnitřní dvorky s ohništi a studnami. Do dvora vedla velká okna, do ulic větrací otvory. Byla vybavená koupelnami a splachovacími toaletami. Odpad tekl do kryté kanalizace pod ulicemi. Šlo tedy o nejčistší starověkou kulturu Předního východu.

Nástěnná malba buddhů v Číně

Dělníci vykopali 700 staré dokonale zachovalé tělo. Neví se, jak mumie vznikla

Mohendžodaro má rovnoběžné ulice o šířce 10 m, jež se protínají v pravém úhlu. Vévodí mu citadela, tyčící se na hliněném návrší, o výšce 16 metrů a rozměrech 200x400 metrů. Její centrum tvoří komplex lázní s bazénem s dlážděným dnem. Ve městě chybí paláce, chrámy a hradby. Zatím se nenašly ani válečné zbraně nebo zbroj.

Ženy se mohly stát písařkami a později kněžkami, věnovat se učitelství nebo se stát lékařkou.

Ženy ve starém Egyptě: Muži se k nim chovali skvěle, měli bychom se učit

Vypadá to, že obyvatelé žili v tzv. rovnostářství. Byli si tedy všichni rovni a sdíleli zhruba stejnou úroveň bohatství a blahobytu. S největší pravděpodobností vyznávali kult bohyně Matky. Nádrž uprostřed citadely napovídá, že kladli důraz na rituální očistu. Podle antropologa Jonathana Marka Kenoyera šlo patrně o městský stát řízený volenými úředníky. Jednotlivé části obce mohli spravovat starostové.

Vyspělá civilizace

Obyvatelé byli mistry ve zpracování mědi, bronzu a keramiky. Nalezly se různé figurky, nástroje, vyřezávaná pečetidla, váhy, šperky z drahých kamenů a hračky. Co si lidé nevyrobili, to koupili. Obchodní cesty vedly po souši přes íránské náhorní plošiny do centrální Asie. Po moři do Mezopotámie či Ománu.

Zdroj: Youtube

Kolem roku 1900 př. n. l. však harappská kultura začala zanikat. Předpokládá se, že nejspíš v důsledku klimatických změn, jež vedly k nedostatku potravy. Absolutní konec nastal, když na území severozápadní Indie začali ve vlnách pronikat Indoevropané. Historici předpokládají, že přistěhovalci si začali místní podrobovat a pobíjet je. Dokládají to kosterní pozůstatky ve velkým městech včetně Mohendžodaru, jež nesou stopy násilí.

Zdroj:

www.extrastory.cz, www.epochanacestach.cz, www.idnes.cz