Zdroj: Profimedia.cz
Mohendžodaro: Záhadná starověká civilizace vybudovala neskutečné věci a zmizela
Bylo to jedno z největších měst harappské kultury, jež se vyvinula okolo roku 3000 př. n. l.. V době svého největšího rozkvětu se rozpínala téměř po celém území dnešního Pákistánu a severní Indie. Mohendžodaro se pyšnilo pokročilým stavebnictvím a uměním. Jeho obyvatelé žili v klidu a míru. Co zapříčinilo zánik nejvyspělejší civilizace starého světa?
Na první indicie, které vedly k odhalení dávné civilizace v Pákistánu, narazil na konci 20. let 19. století dezertér z vojska Britské Východoindické společnosti Charles Masson. K regulérnímu vědeckému bádání však došlo až o 80 let později. Dělníci, pracující na železniční trati u řeky Indu, vykopali vypálené hliněné destičky, na nichž bylo divné písmo a obrázky zvířat. Britský archeolog John Marshall nelenil a vydal se do horkem sužující krajiny. Za několik let odhalil zříceniny města.
Zdroj: Profimedia.cz
Vykopávky, probíhající během 20. století, nalezly další města a vesnice starodávné civilizace. Dohromady bylo osídleno několik tisíc čtverečních kilometrů. K počátkům harappské kultury mohlo dojít už před 10 000 lety. Dokládají to úlomky zvířecích kostí a keramiky z naleziště Birhana. Podle profesora Anindja Šarkara tak mohlo jít o nejstarší vyspělou civilizaci.
Mohendžodaro
Město Mohendžodaro je obdivuhodné. Podle odhadů mělo v době největšího rozmachu až 100 tisíc obyvatel. Bydleli v domech z pálených cihel, což je téměř neuvěřitelné. Zbytek světa čekal na tuto vymoženost až do dob antického Říma. Stavení byla většinou dvoupatrová, měla vnitřní dvorky s ohništi a studnami. Do dvora vedla velká okna, do ulic větrací otvory. Byla vybavená koupelnami a splachovacími toaletami. Odpad tekl do kryté kanalizace pod ulicemi. Šlo tedy o nejčistší starověkou kulturu Předního východu.
Mohendžodaro má rovnoběžné ulice o šířce 10 m, jež se protínají v pravém úhlu. Vévodí mu citadela, tyčící se na hliněném návrší, o výšce 16 metrů a rozměrech 200x400 metrů. Její centrum tvoří komplex lázní s bazénem s dlážděným dnem. Ve městě chybí paláce, chrámy a hradby. Zatím se nenašly ani válečné zbraně nebo zbroj.
Vypadá to, že obyvatelé žili v tzv. rovnostářství. Byli si tedy všichni rovni a sdíleli zhruba stejnou úroveň bohatství a blahobytu. S největší pravděpodobností vyznávali kult bohyně Matky. Nádrž uprostřed citadely napovídá, že kladli důraz na rituální očistu. Podle antropologa Jonathana Marka Kenoyera šlo patrně o městský stát řízený volenými úředníky. Jednotlivé části obce mohli spravovat starostové.
Vyspělá civilizace
Obyvatelé byli mistry ve zpracování mědi, bronzu a keramiky. Nalezly se různé figurky, nástroje, vyřezávaná pečetidla, váhy, šperky z drahých kamenů a hračky. Co si lidé nevyrobili, to koupili. Obchodní cesty vedly po souši přes íránské náhorní plošiny do centrální Asie. Po moři do Mezopotámie či Ománu.
Kolem roku 1900 př. n. l. však harappská kultura začala zanikat. Předpokládá se, že nejspíš v důsledku klimatických změn, jež vedly k nedostatku potravy. Absolutní konec nastal, když na území severozápadní Indie začali ve vlnách pronikat Indoevropané. Historici předpokládají, že přistěhovalci si začali místní podrobovat a pobíjet je. Dokládají to kosterní pozůstatky ve velkým městech včetně Mohendžodaru, jež nesou stopy násilí.
Zdroj:
