Nejméně 50 jednoduchých pastí je rozeseto po Negevské poušti v jižní části Izraele. V krajině však nijak nevyčnívají a na první pohled vypadají jako nenápadné hromady kamenů. Přestože se vědci domnívali, že se jedná o nová seskupení, ukázalo se, že jde naopak o starověké pasti, do nichž se měli chytit jaguáři a jiná zvířata. Abychom pasti dnes odhalili, je potřeba vědět, co hledáme, a hodí se i krumpáč, abyste mohli trochu kopat.
Jak pasti sloužily
Výzkumy ukázaly, že se jednalo o dva typy pastí. Jeden lákal do jam stáda spárkaté zvěře, zatímco druhý sloužil pro masožravce a predátory.
Po určitou dobu se mnozí badatelé domnívali, že draci mohli být ohradami pro ochranu domácích zvířat, ale od této myšlenky bylo postupně upuštěno. Věci nevěděli, že se nejedná o novodobou beduínskou past z minulého století. Pravda vyšla najevo.
Pouštní draci a byly podrobeny vědeckému výzkumu doktorky Naomi Poratové. Ukázalo se, že tato technologie byla používána k lákání masožravců od doby, kdy lidé v regionu poprvé domestikovali ovce a kozy.
Jiný výzkum pak hned na 16 příkladech na východní Sinaji potvrdil, že druhé pasti, kamenné velké trychtýře, tvořící stěny, směrují gazely a další velkou a spárkatou zvěř do vražedných jam. Tak jsou ony linie viditelné lépe z letadla. Nízké kamenné zídky se obvykle vyskytují jako šikmé dvojice, které začínají daleko od sebe a sbíhají se u kruhových jam. Na některých místech v Jordánsku tvoří linie řetězce dlouhé až 40 mil.
Znalosti starověkých lidí vědce udivily
Stáří pastí na masožravce bylo přitom odhadnuto na neuvěřitelných 2 300 až 2 400 let. Aby lidé mohli pasti nastražit, připevňovali na konec provazu chutný kus masa, který měl levharty nebo jiné šelmy nalákat. Stejná technologie totiž byla používána po tisíce let k lákání levhartů, ale také dalších predátorů, jako jsou lišky, vlci, hyeny a karakalové, ušaté kočky, které jsou běžné na celém Blízkém východě. Pasti se nacházejí v blízkosti starobylých ohrad, které používali první pastevci ovcí a koz asi před 6 000 lety, uvedla Poratová. Pastevci je pravděpodobně používali k ochraně svých stád před hladovými konkurenty.
"Když šelma zatáhne za návnadu, lano se připevní k dvířkům ve tvaru desky a ta se prostě zavře, takže zvíře je uvězněno uvnitř této pasti ve tvaru krabice na šelmy," řekla Naomi Poratová, geochronoložka z Geologického průzkumu Izraele, s odkazem na dvířka z kamene ve tvaru desky.
"Vůbec nepochybujeme, že draci byli sestrojeni pro lov, nikoliv pro jinou naznačenou funkci. Navíc jejich výzkum ukázal, že pasti byly daleko sofistikovanější, než se dosud zdálo. A stejně i jejich využití bylo rozmanitější, než jsme si mysleli. Znalost etologie zvířat byly u starých lidí daleko hlubší a důvěrnější," uvedl Uzi Avner z Ben-Gurionovy univerzity v izraelském Ejlatu.
Důmyslné starověké pasti
Sinajské pasti nejsou zcela jedinečné, protože podobné konstrukce, ať už ze dřeva, nebo z kamene, se vyskytují na většině kontinentů. Zajímavé na těch izraelských ale je, že stěny draků nejsou tak vysoké, aby skutečně blokovaly zvířata. Naopak spíše usměrňují stáda správným směrem. Moderní správci divoké přírody ve stejné oblasti použili podobný přístup, když položili na zem trubky, aby nasměrovali gazely do ohrady.
Dnešní výzkum ukázal, že pouštní draci byli specializovaní na konkrétní druhy zvířat – na různé druhy gazel, divoké osly, hartebeesty, oryxe, kozorožce, dorky a onagery. Někteří draci chytře využívali nízkých míst v krajině, aby zvířata nalákali do neviditelné vražedné jámy. Zvířatům v trychtýři se totiž jáma jevila jako otvor v hraničních stěnách draka, kterým by mohla utéct.
Navíc se ukázalo, že se nejednalo jen o jeden typ pastí. Na strmých svazích nebo hřebenech pod náhorní plošinou nebo ramenem kopce se vyskytoval jiný druh draků. Díky nim byla zvířata zahnaná přes hřeben náhle konfrontována s instalací před nimi a pod nimi.
Archeologové dodnes ale neznají odpověď na to, proč se pasti přestaly používat. Byly opuštěny, v několika případech na jihu Něgeva, na počátku střední doby bronzové. Důvodem může být klimatická změna anebo změna ve strategiích obživy.
Zdroje:
