Mojžíš byl podle Bible náboženský a vojenský vůdce, prorok a vykladač zákona. Žil asi v době okolo 15. až 13. století před naším letopočtem. Narodil se do židovské rodiny v Egyptě, kam byl tehdy přesunut celý národ. Aby ho rodiče ochránili před faraonovým nařízením, jež přikazovalo zabít všechny prvorozené izraelské chlapce, vložili ho do košíku a pustili po řece Nilu.

Tam ho našla faraonova dcera. Jako kojnou mu náhodou vybrala jeho skutečnou matku. Když Mojžíš dospěl, nechtěně zabil panovníkova služebníka. Utekl tedy z Egypta a usadil se v Midjanu. V té době se mu v hořícím keři zjevil Bůh, který ho poslal zpět domů. Řekl mu, že má vysvobodit svůj lid z egyptského otroctví a přivést jej do zaslíbené země.

Mojžíš a moře

Když se Mojžíš vrátil, zašel rovnou za faraonem a poprosil ho, aby Židy propustil. Jednání však bylo neúspěšné. Bůh tedy potrestal Egypt deseti ranami. Vyděšený vládce nakonec Izraelity vydal, po několika hodinách si to však rozmyslel. Zapřáhl koně, povolal vojáky a vydal se skupinu pronásledovat.

Zdroj: Youtube

„Lidé se rozhlédli a viděli, že Egypťané táhnou za nimi. Tu poklekli a úpěli k Bohu. Pak se obrátili na Mojžíše. ‚Což nebylo v Egyptě dost hrobů, že máme zemřít na poušti? Cos nám to udělal.´ Mojžíš však lidu oznámil, aby vydržel. ‚Uvidíte, dnes vás Hospodin zachrání. Bude bojovat za vás a vy jej budete mlčky sledovat´," píše se v Exodu, kapitole 14. Následně Bůh prorokovi nařídil, aby pozvedl svou hůl, vztáhl ruku nad moře a vodu odehnal. Mojžíš tak učinil. Celou noc pak vál silný východní vítr, jež proměnil moře v souš. Když Izraelité prošli koridorem, pronásledující Egypťany pohltila voda.

Bůh vs. fyzika

Známý zázrak se nedal dlouho racionálně vysvětlit. S první teorií přišel tým ruských vědců, hydrologové Naum Voltzinger a Alexej Androsov, kteří se zaměřili na oblast přiléhající k Rudému moři a zjistili, že vodu mohl odvát vítr. Ten by ale musel mít sílu hurikánu, což by přechod ztěžovalo. Vyloučena byla zároveň možnost tsunami nebo masivní odliv.

Ruskou hypotézu rozpracovali odborníci z Národního centra pro atmosférický výzkum a z University of Colarado. Použili nový počítačový model, jež zkoumal mapu starověké nilské delty. Tu sestavil podle Herodotových zápisků anglický geograf James Rennell. Ukázalo se, že rameno neústilo přímo do Středozemního moře, ale do zaniklé laguny Tanis pokryté papyrovým rákosím.

Zdroj: Youtube

Počítačová simulace, do které byly zahrnuty krajinné poměry před třemi tisíci lety, ukázala, že „vítr o rychlosti 101 km/h, vanoucí alespoň 12 hodin, by dokázal odstranit vodu dosahující hloubky dva metry do ramene řeky a laguny na zhruba čtyři hodiny," píšou vědci v článku publikovaném v revue PLoS One. Průchod by byl přibližně tři až čtyři kilometry dlouhý a čtyři a půl široký.

„Naše simulace odpovídá líčení v knize Exodus," říká vedoucí výzkumu Carl Drews. „Moře se rozestoupilo pomocí mechaniky kapalin, kdy vítr rozfouká hladinu podle fyzikálních zákonů na dvě strany. Jakmile utichne, voda se vrátí zpět." Aby byla tato teorie potvrzena, je nyní řada na archeolozích. Na dně zaniklého říčního ramene by se měly ukrývat zbytky faraonovy vozby.

Zdroj:

www.bible.com, www.cs.wikipedia.org, www.idnes.cz, www.novinky.cz