Jak se před Mojžíšem mohlo rozestoupit moře? Vědci našli racionální vysvětlení

Jarouš M Komořanský | 9. 8. 2022

Když se řekne, že se moře rozestoupilo, každému z nás se vybaví Mojžíšův zázrak. Příběh o tom, jak Mojžíš rozdělil vody Rudého moře, aby mohl spolu s Izraelity uprchnout z Egypta a vydat se na cestu do zaslíbené země, je jedním z nejznámějších příběhů Starého zákona. Jedni o přechodu moře hovoří jako o božském zázraku, vědci se však pokoušejí jej skutečně vysvětlit. Podívejme se na novou, ověřenou hypotézu.

Jak víme, voda se rozestoupit nemůže, pakliže není uměle odvedena korytem. Jenže omyl. Vědci nyní přišli na to, jak se možná moře pro Izraelity rozestoupilo a zrekonstruovali kombinaci větru a vln, která mohla způsobit ono biblické „rozestoupení" moře neboli suchou cestu, popsanou v knize Exodus.

Pokud se nám zdá nepravděpodobné, že je možné přejít přes moře suchou cestou, podívejte se na tento vědecký experiment. Pravdou je, že samotný pokus je stejně zázračný jako událost popsaná v Bibli. Díky počítačovým simulacím je však možné zrekonstruovat podmínky, za jakých se dá větrem odvát vodu a obnažit tak suchou zemi.

Na výpravné video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Simulace ukázala, že Nil je možné přejít suchou nohou

Vědci z Národního centra pro výzkum atmosféry (NCAR) a Coloradské univerzity pomocí počítačového modelování zrekonstruovali různé kombinace větru a vln. Podařilo se jim nasimulovat suchozemský most, který by odpovídal tomu, co je popsáno v Exodu. Celá scéna se ale neodehrává u Rudého moře, ale v deltě Nilu v severním Egyptě.

Jak by daná událost mohla podle moderní vědy vypadat? Silný východní vítr vanoucí přes noc mohl skutečně zahnat vody pobřežní laguny na tak dlouho, že Izraelité mohli přejít po obnažených bahnitých pláních. Měli dostatek času přejít „suchou nohou“, než se voda zase navrátila.

Podle Carla Drewse, hlavního autora studie, se simulace poměrně přesně shodují s popisem v knize Exodus. Drews strávil studiem této skutečnosti léta života, kdy zkoumal výzkumy vědců o starověké geografii oblasti delty Nilu, aby zrekonstruoval pravděpodobné umístění a hloubku různých vodních cest. Jeho práce je součástí rozsáhlejšího výzkumného projektu zaměřeného na vliv větru na hloubku vody a vliv tichomořských tajfunů na bouřkové přívaly.

Jak Drews vysvětluje, rozdělení vody je možné pochopit pomocí dynamiky tekutin. Vítr může pohybovat vodou v souladu s fyzikálními zákony, čímž vytváří bezpečný průchod, lemovaný vodou na dvou stranách. Je však jasné, že se v určitém okamžiku voda vrátí na místo.

Vysvětlení

Drews však hned na začátku experimentu vyloučil Rudé moře. Ne proto, že voda v něm by se nerozestoupila, ale proto, že se táhne od severu k jihu. Kniha Exodus však hovoří o východním větru, který strhl vody na jednu stranu. Co by tedy „rozestoupení vody“ vyžadovalo?

1. stálý vítr o rychlosti 63 km/h z východu

2. digitálně rekonstruované jezero podél Středozemního moře poblíž dnešního Port Saidu

3. tento vítr by dokázal odvát vody zpět k západním břehům, díky čemuž by se skutečně obnažily bahnité pláně

4. vytvořil by se pevninský most, který by zůstal zhruba čtyři hodiny na suchu.

Byl Tutanchamon synem Mojžíše? Věřil tomu nejen slavný Sigmund Freud
Magazín

Byl Tutanchamon synem Mojžíše? Věřil tomu nejen slavný Sigmund Freud

Hypotéza o rákosovém moři

Pravdou je, že Drewsova hypotéza o deltě Nilu souvisí i s předchozími bádáními, jež rovněž zmiňují, že Mojžíš nepřešel přes Rudé, ale jakési Rákosové moře (Jam Suf). Kde by toto Rákosové moře bylo?

Ač se jedni domnívají, že Rákosové moře může být synonymem moře Rudého, několik zjištění neodpovídá. Navíc je lokalita Rudého moře stanovena proto, že je nejpravděpodobnějším místem, kde k přechodu došlo. Zároveň je ale také možné, že se jednalo o nějaká rákosová jezera v téže oblasti. I když přesně nevíme, kde by se Jam Suf neboli Rákosové moře nacházelo, nejpravděpodobnější je místo mezi Rudým a Středozemním mořem, v oblasti dnešního Suezu. Navíc dle biologů se rákosu obvykle nedaří ve slané vodě a Rudé moře patří mezi nejslanější. Pravdou je, že v řadě mělkých jezer v této oblasti se však rákosu daří i přes vysoký obsah soli. Pokud by tedy Izraelité mohli překonat vodu suchou nohou, pak by se tak pravděpodobně stalo právě v mělkém rákosovém a bažinatém jezeře.

Navíc dle informací od vybudování Suezského průplavu v 19. století jedno jezero v oblasti zmizelo. Mohlo to být právě to „Mojžíšovo“.

Další teorie – tsunami nebo větrná smršť?

Pravdou je, že o rekonstrukci jedné z nejzáhadnějších událostí popsaných v Bibli se pokusili i další badatelé. Ti přišli s celou řadou teorií.

Dřívější studie však spekulovaly, že rychlý ústup a postup Rudého moře mohla způsobit vlna tsunami, což však odporuje postupnému ústupu moře popsanému v Bibli. Tam se hovoří o události, jež se stala přes noc a za silného východního větru.

Druhá teorie pak hovoří o větrné smršti se silným větrem, kvůli níž by došlo ke snížení hladinu vody v jedné oblasti.

Další, tentokráte ruská studie naznačuje, že hurikánové větry ze severozápadu mohly odhalit malý útes poblíž dnešního Suezského průplavu, který by Izraelcům umožnil přechod. Jenže Drews zjistil, že lidé by tak byli rovněž uneseni tímto silným východním větrem.

Nová hypotéza je tedy nejpravděpodobnější.

Zdroje:

www.theguardian.com, bibleview.org, interestingliterature.com

Tagy Bible Egypt hypotéza jezero Mojžíš moře Nil Rudé moře Starý zákon Suezský průplav