Chudé začátky

Molly se dokázala vcítit do situace pasažérů třetí třídy - kdysi byla jednou z nich. Narodila se velice chudým irským emigrantům, kteří sotva dokázali uživit celou rodinu. Margareth měla další čtyři sourozence, dva mladší, dva starší a všichni bydleli v polorozpadlé chatrči. Molly se už v brzkém věku naučila postarat sama o sebe, aby rodičům ulehčila situaci.

V 18 letech se se svým bratrem Danielem a sestrou Mary Ann Collins a jejím manželem přestěhovala do Colorada a začala pracovat v obchodním domě. Zanedlouho si dokázala nastřádat dostatek peněz, aby se oddělila od sourozenců a našla si vlastní bydlení. Poprvé pocítila, jaké to je mít každý den co jíst a neprobouzet se zimou. Na svůj původ ale rozhodně nehodlala zapomenout.

Nevyzpytatelná láska

Peníze ji nezkorumpovaly, a přestože chtěla jednou žít v blahobytu a pro ženu to znamenalo najít si bohatého muže, zamilovala se do naprostého chudáka, kterého si nakonec i vzala. J. J, jak se Jamesi Josephu Brownovi přezdívalo, pracoval v dole jako horník. S inovativním přístupem ke své práci si od šéfa vysloužil velký podíl akcií. Dobrosrdečná Molly vzala práci na půl úvazku v jídelně pro chudé a vařila pro rodiny horníků.

Molly konečně žila svůj žen. Díky akciím nesmírně zbohatli, Molly mohla opustit práci v obchodním domě a věnovat se koníčkům - charitě a cestování. Její smýšlení se ovšem neshodovalo s manželovou představou o životě - chtěl mít ženu, která bude doma uklízet a vařit, a ne sufražetku s politickými sklony. Po 23 letech manželství se v roce 1909 rozvedli. Molly si nechala krásný viktoriánský dům v Denveru a J.J. jí každý měsíc posílal 700 dolarů (ekvivalent dnešních 20 000 dolarů, v českých korunách je to 461 tisíc - pozn. red.).

Před katastrofou Titanicu strávila prvních několik měsíců cestováním po Egyptě. Pak k ní došla zpráva, že je její nejstarší vnuk Lawrence Palmer Brown Jr. vážně nemocen. Molly vyhledala první nejbližší spoj do New Yorku a zamluvila si lístek na nejluxusnější parník světa, Titanic.

Nepotopitelná loď

Kathy Bates, jež si zahrála Nepotopitelnou Molly ve filmovém zpracování, zachytila její milou a zároveň satirickou povahu jak nejvěrněji dokázala. Na palubě Titanicu byla legendou, čajové dýchánky a večírky s bohatými pasažéry ji ale tak moc nelákaly. Často se nedokázala udržet a prohodila nemístnou poznámku, čímž se kruh "fanoušků" postupně zmenšoval.

V noc potopení, 15. dubna 1912, byla Molly jednou z mála patřících do první třídy, která nemyslela na svoje bezpečí a nejdříve pomohla těm méně šťastným na záchranné čluny. Nakonec ji přesvědčili, aby nastoupila na člun č. 6 a vypluli.

Molly se dožadovala námořníka Roberta Hitchense, aby zůstali blízko potápějící se lodě pro případ, že by někdo vyvázl živý, jenže Hitchens se bál, že by mohl být člun potápějícím se Titanicem stažen ke dnu, nebo by jej potopil příval přeživších, zoufale snažících se vydrat na palubu. Na člunu se strhla hádka a Molly pohrozila, že pokud se na místo katastrofy nevrátí, vyhodí přes palubu jeho. Zda se vrátili, nebo odpluli, není známo.

Po záchraně lodí RMS Carpathia Molly zburcovala další cestující z první třídy, aby společně vybrali peníze pro chudší pasažéry druhé a třetí třídy. Nezastavila se, dokud se neujistila, že každý přeživší je v teple a má co k jídlu a pití.

Na své kořeny nikdy nezapomněla a chudým pomáhala až do konce svého života. Z milionového majetku jí zbyl jen zlomek, všechno šlo na nejrůznější charity. Zemřela 26. října 1932 ve věku 65 let.