Nejblíže se archeologové dostali před více než deseti lety, kdy objevili kostru v klášteře ve Florencii. Byli objevem nadšeni, protože se domnívali, že skutečně dosáhli cíle a nalezli ostatky Lisy Gherardini Del Giocondo. O této ženě se domnívají, že stála modelem slavnému umělci, který podle ní zvěčnil ženu s tajemný úsměvem.

Na příběh o Moně Lise se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Ženská kostra coby objekt bádání

Když byla na konci dubna roku 2011 kostra objevena, nejdůležitější bylo zjištění, že je skutečně ženská, což antropolog Boloňské univerzity Giorgio Gruppioni vzápětí potvrdil. Na to, aby byly určeny další detaily, však bylo málo studijního materiálu. A situace se pak poměrně zkomplikovala… Ukázalo se, že kostra není kompletní – chyběla hlava!

Na dokument BBC se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Kostra byla nalezena na základě historických záznamů, jež byly objeveny před rokem 2010, včetně Gherardinina úmrtního listu. Giocondo totiž údajně strávila poslední dva roky až do své smrti v roce 1542 u svaté Uršuly ve Florencii. V té době již byla vdovou. Nalezené dokumenty prozradily, že pod podlahou kostela se nachází krypta, kde by Mona Lisa mohla být pohřbena. Na základě toho začaly výkopy a kostra byla skutečně nalezena.

Zdroj: Youtube

I tak byla ale celá řada badatelů k nálezu skeptická ještě před začátkem dalšího výzkumu.

Například antropoložka Kristina Killgroveová z University severní Karoliny navíc tvrdila, že rekonstrukce obličeje je „nespolehlivé umění“. Podle ní bylo mnoho pokusů o rekonstrukci obličeje provedeno na slavných exemplářích, od faraona Tutanchamona přes paleoindiánského muže až po Mooru, ženu z bažin. Alternativní obličeje každého z těchto tří dávno mrtvých lidí se navzájem podobají jen zběžně, přestože byly založeny na stejné relativně kompletní lebce. A to ještě netušila, že kostra údajně Mony Lisy nebude mít hlavu vůbec.

Kostra bez hlavy

I když vědci plánovali pokračovat ve výzkumu kostry, došlo k zásadní změně. Když Monty Dobson, archeolog z Druryho univerzity v Missouri, tvrdil, že kostra je v dost hrubém stavu, takže rekonstrukce obličeje bude velmi těžká, ještě netušil, že hlava chybí úplně.

Archeologové se nejprve pokusili odebrat z kostry DNA. Měli totiž k dispozici ostatky dvou Del Giocondiných dětí, pohřbených na samostatném hřbitově. Dobson proto předpokládal, že by kostra skutečně mohla patřit někomu „z rodiny Mony Lisy“, když k jejímu nálezu vedly historické prameny, ale i on byl skeptický, že by šlo skutečně o Del Giocondu. Co tedy bylo zjištěno? Prioritně – a řečeno trochu s posměchem – to, že hlava chybí!

Na adresu nálezu se později objevilo i několik satirických článků a materiálů. Dokonce i sami někteří vědci se usmívali nad tím, jak úporně se archeologové a další odborníci snažili najít spojitost mezi nalezenou kostrou a předlohou da Vinciho obrazu.

I když tedy tělo bylo možná nalezeno a skutečně patřilo Moně Lise, nejdůležitější část mu chyběla.

Zdroje:

www.livescience.com, www.italymagazine.com, www.theguardian.com