Otřesná hygiena starých Mongolů: Nikdy se nemyli, místo vody používali tuk

Jeden z nejslavnějších a nejkrutějších vojevůdců. To byl Čingischán.

Jeden z nejslavnějších a nejkrutějších vojevůdců. To byl Čingischán.

Foto: CW Pix/Shutterstock.com

Mongolská říše byla druhou největší v dějinách. Za svého největšího rozmachu pokrývala 22 % souše a obývalo ji 100 miliónů lidí. Mongolské kmeny v čele s Čingischánem ale nerozsévaly zkázu pouze prostřednictvím vojska. Děsily také otřesnými hygienickými zvyky.

Mongolové totiž uctívali vodu v takové míře, že ji odmítali jakýmkoli způsobem znečišťovat. V důsledku toho se nijak zvlášť často neumývali. Pokud už k hygieně došlo, drželi se striktních pravidel, jež navrhl sám Čingischán. Jakmile se voda dotkla lidského těla, nesměla se již vrátit do oběhu. Po koupeli se tak vypila.

Zdroj: Youtube

Františkánský misionář William z Rubrucku si na své cestě po Mongolské říši během 50. let 13. století poznamenal: „Když si ženy nebo muži chtějí umýt hlavu nebo ruce, naplní si ústa vodou. Až poté si namáčí tělo.

Mongolové a hygiena

U starých Mongolů bylo také zakázáno praní prádla. Podle misionáře byla hlavním důvodem obava z bouřek. Přírodní úkaz měl být projevem hněvu bohů. „Až neskutečně se obávají hromu. Když ho uslyší, zahalují se do černé látky a schovávají se tak dlouho, dokud nepomine." Kdo byl při praní přistižen, ten byl zbičován. Jedním z nejhorších prohřešků však bylo, když se někdo do vody vymočil. Čekala ho pak smrt.

Runy patří mezi znakové sady, které se používaly v germánských jazycích.

Vědec rozluštil nejzáhadnější vikinský runový nápis: Nic tajemného na něm nebylo

Absence praní prádla a koupele tak způsobila, že Mongolové byli od hlavy k patě pokryti špínou a tukem, který si při jídle otírali do šatů. Tento zvyk měl však i praktickou stránku. Nasáklá látka pomáhala lépe chránit před nepřízní počasí.

Model Stonehenge

Stonehenge fungovaly jako zvuková komora. Poslechněte si jejich tajemný hlas

Mongolové měli jiné očistné praktiky. Místo vody využívali oheň. Ten považovali za prostředníka mezi nebem a zemí. Byl to právě on, kdo jim připravoval jídlo a zahříval obydlí. „Když mnich Jan z Piande Carpine dorazil během 40. let 13. století na dvůr Kyuk Khan, byl poslán mezi hořící hranice se slovy, že oheň odstraní případné nemoci.

Léčení zvířaty

Mongolové byli na svých koních doslova závislí. Nejenže je nosili do války, ale pokud měli bojovníci žízeň a nenašli žádnou pitnou vodu, rozřízli zvířeti žílu a vypili krev vytékající ven. Na královském dvoře se zase využívalo tělo koní k léčbě. Když Kublaj-chán, Čingischánův vnuk a vládce Číny, onemocněl dnou, lékaři mu doporučili, aby si večer ukládal nohy do hrudi mrtvého oře.

Otřesná hygiena starých Mongolů.Mongolové byli na zvířatek závislí.Zdroj: Profimedia.cz

Tělo, tentokrát buvola, bylo využito i v roce 1274, kdy Mongolové zaútočili na Shayang. Tehdy byl jeden z nejlepších velitelů - Bayan zasažen šípem. Kublaj-chán nařídil, aby vojáci ulovili vodního buvola, rozřízli mu břicho a velitele uložili dovnitř. Zvířecí teplo mu zachránilo život.

Zdroj:

www.thevintagenews.com, www.ranker.com, www.scribol.com