V rámci evoluce je bakterie moru Yersinia pestis velmi mladým patogenem. Podle studie vedené mikrobiologem Wyndhamem Lathemem z univerzity v Chicagu se její stáří pohybuje mezi 5 000 až 10 000 lety. Výzkum ukázal, že se vyvinula ze staršího typu Yersinia pseudotuberculosis, která způsobuje jen mírné zažívací obtíže.

Starší bakterii oproti její novější mutaci chyběl pouze gen zodpovědný za produkci bílkoviny označené jako PLA. "Pokud tomuto nejstaršímu známému vzorku přidáme dotyčný gen, bakterie je najednou schopna způsobit pneumonický mor," uvedl Wyndham Lathem s tím, že žádné další genetické změny nebyly potřeba k tomu, aby se z celkem neškodného patogenu stal nebezpečný zabiják.

Jediná mutace aminokyseliny genu ovládajícího PLA pak dodala bakterii schopnost proniknout hluboko do lidských tkání i krevního oběhu a způsobit příznaky moru dýmějového.

"Není jasné, kdy k těmto změnám došlo, ale muselo to být někdy před první doloženou morovou pandemií, která zachvátila Byzantskou říši v 6. století našeho letopočtu," míní Lathem.

Přestože se dýmějový mor dá v dnešní době vyléčit včasně podanými antibiotiky, z planety zcela nevymizel. Ročně se jím ve světě nakazí až 2000 lidí a v oblastech se zhoršenou zdravotní péčí činí jeho smrtnost 10 procent. Noční můrou lékařů je možnost, že by bakterie moru mohla dále mutovat a stát se vůči dostupným antibiotikům odolná. Jeden takový rezistentní kmen Yersinia pestis už jednou zaútočil, a to v roce 1995 na Madagaskaru. Vědci tento mimořádně odolný typ sice zjistili jen u dvou osob, přesto v nich ale nález vzbudil oprávněné obavy.