Tehdejší Konstantinopol v letech 541-542 zasáhne rána nevídaných rozměrů a škod. Do středomořské země začaly plout lodě se zásobami obilí z Egypta, které, jak se ukázalo, ve svých útrobách kromě zemědělských plodin schovávaly neznámou nemoc, jež na těle nakaženého utvoří černé skvrny a velmi rychle ho sprovodí ze světa.

Mrtvoly na každém kroku

Obávaný dýmějový mor podle dochovaných spisů denně sebral život 10 000 lidem a za pouhý rok svého působení připravil o život 40 procent obyvatel. Vysoké smrtelnosti významně napomohla nejen velká koncentrace lidí hlavního města Římské říše, ale i nedostatek hrobů.

První mrtví našli důstojné místo odpočinku na hřbitově, ale už po několika týdnech se všechny hřbitovy zaplnily, a to i když se mrtvoly ukládaly na sebe a v různých zkroucených pozicích, jen aby se jich do jednoho hrobu vešlo co nejvíce.

Císař Justinián I. posléze rozkázal, aby zemřelé házeli do moře. Toto protimorové opatření se ukázalo jako neúčinné, protože vlny znetvořená těla vyplavovaly zpátky na břeh a do přístavu, kde se dále rozkládala a šířila smrt. Nakonec se mrtví povalovali na ulicích města.

Masové hroby ve věžích hradeb

O velkém záběru Justiniánského moru a jeho následcích vedl byzantský dějepisec Prokopius záznamy. ,,Všichni, kterým se nemoc vyhnula, seděli doma nebo truchlili pro mrtvé. Práce stála. Řemeslníci opustili své dílny. Na ulicích nebylo živého člověka.''

Lidé hledali stále nová a nová místa, kam uložit mrtvé a zamezit šíření nemoci. Jako masové hroby používali podle Prokopia například střechy věží.

,,Jelikož všechny vykopané hroby a hrobky byly plné těl, pohřbívalo se na všech volných místech, kdekoli se dalo, a když to nestačilo, vystoupili hrobaři na věže sykajských hradeb, odkryli jejich střechy a házeli mrtvoly dovnitř. Když byly věže mrtvolami naplněny, střechy se opět nasadily. Městem se šířil nepříjemný zápach.''

Světová populace drasticky prořídla

Pandemie justiniánského moru jen tak neutichla. V roce 542 opustila Konstantinopol a zamířila do Malé Asie, severní Afriky, Arábie a Evropy. Pominula až o 200 let později a podle amerického historika Josiaha C. Russela vyhladila až 60 procent tehdejší populace, tedy kolem 25 milionů lidí.