Byla středověká černá smrt jen epidemií moru nebo šlo o zkázu vytvořenou lidmi?

Epidemie černé smrti údajně zabila polovinu populace.

Epidemie černé smrti údajně zabila polovinu populace.

Foto: illustrissima / Shutterstock.com

Nová studie vědců z Institutu Maxe Plancka pro vědu o dějinách lidstva o černé smrti tvrdí, že dřívější údaje o úmrtnosti na tuto metlu lidstav nejsou přesné. Cílem studie věnované pylu bylo zjistit, zda historická tvrzení, že černá smrt zabila polovinu evropské populace mezi lety 1346 a 1352 n. l., byla přesná či nikoli. Norský historik Ole Benedictow, přední odborník na mor, odhadl, že nemoc vyhubila 65 procent evropské populace, což se však zdá značně nadnesené.

Mnohé části Evropy nebyly tímto bakteriálním útokem zasaženy tolik, jak jsme se domnívali. Černá smrt byla pandemie dýmějového moru, která postihla Afro-Eurasii v letech 1346 až 1353 našeho letopočtu. Časopis Nature Ecology & Evolution, kde byla studie publikována, však ukazuje, že černá smrt "nebyla tak smrtící, jak se dříve myslelo". Zajímavé je, že studie pracuje s pylem. Ano, skutečně pylem z rostlin.

Na dokument se podívejte tady:

Zdroj: Youtube

Pyl coby nositel důkazu?

Vědci navrhli, že pokud by byla pravdivá tvrzení, že polovina evropské populace zemřela během černé smrti, bylo by možné nalézt zřetelnou stopu přeletu pylových zrn ze zemědělských polí na pylová zrna stromů a keřů. Pole, která neměl kdo obdělávat, by totiž logicky ležela ladem.

Černou smrt výrazně rozšířily zablešené krysy obývající přelidněná středověká města. Odhaduje se, že v Eurasii a severní Africe zemřelo 75-200 milionů lidí, což znamená, že šlo o nejsmrtelnější pandemii v dějinách lidstva. Nová studie starověkých pylových nálezů však naznačuje, že počet obětí mohl být mnohem nižší.

Pyl byl zkoumán na 261 historických lokalitách v 19 zemích dnešní Evropy. Vědci chtěli zjistit případné topografické změny mezi lety 1250 a 1450 našeho letopočtu. Je totiž známo, že se pyl u jednotlivých rostlin liší tvarem a je tak trvanlivý, že může vydržet i několik století.

Výsledky pylové studie

Autor studie Adam Izdebski tvrdí, že zatímco nejrozšířenější formou černé smrti se lidé nakazili kousnutím infikovanou krysí blechou, k rychlému šíření epidemie pravděpodobně přispělo přelidnění lidí a vysoce nehygienické podmínky. Středověké komunity nebyly schopny udržet stejnou úroveň využití půdy a jejího obdělávání, když okamžitě zmizela polovina pracovní síly.

Postavení žen se během středověku měnilo.

Jak skutečně žily ženy ve středověku: K emancipaci jim pomohl mor

Jak se ale ukázalo, zatímco některé oblasti této teorii odpovídají, jiné ji popírají. Třeba jižní Švédsko, střední Itálie a Řecko modelu odpovídají, zato Katalánsko a Česko podle nové studie nevykazovaly "žádnou změnu v zemědělství". A v Polsku, pobaltských zemích a středním Španělsku byl v období černé smrti dokonce zaznamenán nárůst zemědělské expanze.

Nová studie má samozřejmě mnoho odpůrců, kteří tvrdí, že pylovou studií nelze dokázat smrtelnou sílu černé smrti. Středověká Evropa byla silně propojena "obchodem, cestováním, komercí a migrací", takže je zvláštní, že by některé země na přímo regiony černé smrti unikly.

 

Zdroje:

www.ancient-origins.net