Zdroj: profimedia
Jak se ve středověku bránili před morem? Mlékem, nahotou nebo zavražděním Žida
Mor, populační zabiják, který nehleděl na barvu kůže, pohlaví a sociální postavení, děsil v minulosti a je hrozbou i pro dnešní moderní svět. Nyní víme, jak se mu ubránit, lidé ve středověku tápali. A tak se jeho příchodu do domácnosti snažili zamezit těmi nejzvláštnějšími způsoby.
Barikády, amulety a nahé ženy
Před morovou kletbou mělo lidi ochránit především zabednění domu. Věřilo se, že neuzamčené obydlí je jakýmsi pozváním nemoci dovnitř, takže lidé zatloukali okna a před dveře stavěli těžký nábytek. Ve Francii se domy obvazovaly provazem a ten se poté pálil, nákaza se měla zaleknout a nepřekročit práh.
Šarlatáni s oblibou tvrdili, že určitý předmět, očarovaný či minulostí osvědčený, má zamezit neviditelné ruce Smrti obemknout se kolem křehkého lidského života. Prodávali kouzelné amulety a člověk je mohl buď nosit kolem krku, mít vždy po ruce nebo je postavit v domácnosti na dobře viditelném místě.
Na podobné předměty se kladly stále větší důrazy, kromě amuletů si každý mohl zakoupit speciální vonné bylinky, jež vylučovaly silnou vůni a měly přebít hnilobný, nakažlivý odér moru, nebo vycpaná zvířata naplněná rtutí, jež se postavila před dům a posloužila jako výstraha.
Ochránit před propuknutou nákazou mělo i mléko, to však v období epidemií bylo nedostatkovým zbožím a často se stávalo, že krávy z širého okolí záhadně mizely a objevovaly se daleko od osad u jiných vyděšených farmářů, jejichž dobytek mléko přestal dávat. A když mor ve vesnici už řádil? K jeho vyhnání bylo třeba, aby zcela nahá žena orala půdu poblíž svého domu.
Za to mohou Židé!
Pozor si středověcí občané dávali i na přenašeče. Ti nejčastěji představovali nejnižší vrstvu společnosti – tuláky, prostitutky, ale hlavně Židy. Cejch protřelých zlodějů a ničitelů všeho dobrého se s nimi táhl dlouhá staletí, tradovalo se, že v dávných časech používali ke svým zhoubným rituálům krev dětí a pohanů, převážně křesťanů. S každou morovou ranou byli oni první na ráně.
Situace se měla zlepšit s vyhláškou císaře Svaté říše římské Fridricha II., který Židy zbavil veškeré viny a snažil se rozhořčený dav přesvědčit, že židovská pravidla zakazují používání lidské krve. Přesto o století později při doposud největší pandemii moru se znovu stali oběťmi krvavých pogromů.
Nenávist vůči menšinám se postupem času zmenšovala, lidé byli vzdělanější a pro epidemie hledali racionálnější odůvodnění, avšak až do 19. století se věřilo, že zkažený vzduch je tou nejhlavnější příčinou.
