V odlehlém koutě Komandorské přírodní rezervace, kde větry šeptají nevyřčené příběhy, se tým neohrožených výzkumníků vydal na rutinní průzkum podél nezkrotného pobřeží. Netušili, že jim osud přichystal zvláštní objev.
Na Kamčatce byla nalezena pravěká kostra
Když jemné vlny hladily písčité břehy, upoutal pozornost výzkumnice Mariny Šitové zvláštní pohled. Zaujata pohledem na kosterní pozůstatky vyčnívající ze země, ucítila v rukou tíhu historie. Odkrývala dávná tajemství pohřbená pod vrstvami času a tým vykopávek pečlivě odhaloval skryté poklady pohřbené v písku. Z písečného nánosu se postupně vynořil tvor z dávných dob. Podívejte se na video:
Mořská kráva Stellerova ožila…
Pětačtyřicet obratlů se ladně proplétalo jako zapomenutá melodie a vyprávělo příběh o jeho mocné přítomnosti. Zbytky 27 žeber, jemně klenuté jako starobylá katedrála, svědčily o jeho velikosti. A uprostřed sbírky kostí osamělá levá lopatka vyvolávala představu mohutných ploutví, které kdysi tento tvor používal k plavbě v nezkrotných vodách.
Záhadná mořská kráva Stellerova, tvor, který se kdysi s královskou grácií potuloval po těchto březích, se vrátila z hlubin zapomnění. Tato majestátní bytost, vyhynulá po více než dvě století, se rozhodla znovu odhalit svou podstatu.
Vědeckou komunitou se šířila šeptanda plná očekávání
Ministerstvo přírodních zdrojů si uvědomilo význam tohoto objevu a prohlásilo ho za významnou událost nejen pro Komandorskou přírodní rezervaci, ale i pro kolektivní poznání lidstva.
Stín tajemství však přetrvával. Hlava mořské krávy, korunní klenot její existence, zůstávala nepolapitelná. Ztratila se v čase a zanechala v badatelích touhu po odpovědích, touhu rozluštit záhadu ukrytou v této neúplné hádance.
Stejnegerova rekonstrukce G. W. Stellera z roku 1925, jak měří mořskou krávu v roce 1742.
Daryl Domning, významný profesor anatomie a uznávaný odborník na mořskou krávu Stellerovu z Howardovy univerzity, se podělil o své nadšení z nálezu. Zdůraznil význam tohoto objevu a představil si bránu k pochopení nepolapitelné anatomie mořské krávy - chybějící kousky, které by mohly doplnit tapiserii její existence.
Historické zprávy vyprávěly o úpadku, kdy se kdysi prosperující populace mořských krav zmenšovaly, až se na pobřeží Beringova a Medniho ostrova držel jen křehký zbytek. George Steller, neohrožený německý badatel, dal tomuto tvorovi své jméno poté, co zdokumentoval jeho existenci během své plavby severním Pacifikem v roce 1741.
Vyhynulá siréna má zvláštní historii
Mořská kráva je obrovský mořský živočich, jehož hmotnost dosahuje až 10 tun a v mrazivém arktickém prostředí si zajišťuje nadvládu. Zároveň se však stala zranitelným terčem nelítostných predátorů i neúprosných lovců, což vyvrcholilo jejím tragickým vyhynutím v roce 1768.
Mořská kráva Stellerova (Hydrodamalis gigas) byla vyhynulá siréna, kterou poprvé popsal Georg Wilhelm Steller v roce 1741. Vyskytovala se pouze v okolí Komandorských ostrovů v Beringově moři mezi Aljaškou a Ruskem a její areál se v pleistocénu rozprostíral po celém severním Pacifiku. Stellerova mořská kráva byla velkým mořským savcem, dospělý jedinec dosahoval délky 8 až 9 metrů a hmotnosti kolem 8 až 10 tun.
Pro vědce je významný nedávný nález kostry bezhlavé mořské krávy v přírodní rezervaci Komandorskij v Rusku. Hlava sice chybí, ale zbytek kostry je poměrně dobře zachovalý. Tento nález by mohl vědcům poskytnout cenné poznatky o anatomii a vlastnostech vyhynulého druhu, například o počtu obratlů a vzhledu ploutví.
Když se nyní bezhlavý relikt vynořil z písečného spánku, srdce vědců se rozbušilo úctou i melancholií. Vychutnávali si příležitost odhalit příběh tohoto tvora kousek po kousku světu, který na jeho existenci dávno zapomněl.
A tak kostra tohoto mistrovského díla našla své místo posledního odpočinku, připravená k obdivu zvědavých očí v návštěvnickém centru Komandorské přírodní rezervace. Jako nadčasové svědectví ztracené éry šeptá příběhy o vznešenosti a křehkosti a připomíná lidstvu povinnost chránit zázraky, které stále zdobí naši planetu.
Zdroje: www.bizsiziz.com, en.wikipedia.org/wiki/Steller%27s_sea_cow, www.vulkaner.no
