Skutečnost je ale taková, že mořská panna byla pravděpodobně v minulosti pomýlena s mořským tvorem, jenž mnohým lidem připomínal tuto éterickou bytost. Fenomén mořské panny je do značné míry inspirován skutečnou událostí, kdy se v Barnumově muzeu vystavovala údajná mořská panna z Fidži.
Mořská panna z Fidži
Panna z Fidži všude ve světě
Mořská panna z Fidži se Fidži se dostala do povědomí veřejnosti díky osobnosti Phineaa Barnuma - proslulého impresária a showmana v 19. století.
V roce 1842 se Phineas Barnum, jeden ze slavných bratrů Barnumových, údajně setkal s tvorem, kterého popsal jako mořskou pannu. Ta měla být chycena poblíž Fidži. O hodnověrnosti celého nálezu panují značné rozpory.
Jeho pannou bylo mumifikované stvoření připomínající opici s rybím ocasem. Barnum tehdy představil mořskou pannu po celé zemi a ta všechny natolik ohromila, že se najednou podobné „mořské panny – ale už ne z Fidži“ začaly objevoval po světě. Jméno Fidži si však ještě nějakou dobu udržely, jelikož se jednalo v té době o vzdálenou a tajemnou zemi v Tichém oceánu, jíž bylo téměř nemožné navštívit.
Dívka pozorující exponát mořské panny
Panna s knírkem
Fotografie původní Fidži Mermaid, tedy mořské panny z Fidži, jsou uloženy v přírodním muzeu ve Vermontu. S podivem ale je, že se rozhodně nejedná o krásku tak, jak jsme zvyklí, ale spíše o hrůzostrašného a děs budícího tvora, či dokonce netvora s příšernými grimasami.
Navíc se zdá, že fotografie byly v 19. století padělány, aby odpovídaly době – mořská panna z Fidži totiž vypadá spíše jako muž a dokonce se chlubí i knírkem!
Na podporu Barnumova nálezu se tehdy postavil deník New York Sun, který napsal: „Viděli jsme to! Co to je? Mořská panna! Vypadá z poloviny jako ryba, z poloviny jako savec. Nejpodivnější tvor, jakého kdy přírody stvořila.“
Filmové zpracování
Panna z Fidži se později dokonce dočkala filmového a knižního zpracování, knižního dokonce několikrát. Film Největší showman s Hughem Jackmanem v hlavním roli však hovoří o Barnumovi s růžovými brýlemi a jeho postava je ve filmu zkreslena. Ve skutečnosti se jednalo zřejmě spíše o „obchodníka“, který byl ochoten pro zisk a slávu udělat prakticky cokoli. Když se mu tedy naskytla idea s mořskou pannou, chopil se jí a dosáhl svého.
Když vyšla později pod hlavičkou Ústavu umění a historie Univerzity George Masona Barnumova biografie, stálo v ní, že tělo živočicha koupil z pozůstalosti starého námořníka, který jej získal pro změnu od japonských námořníků. Barnum v biografii popisuje i setkání s přírodovědcem, který nalezeného živočicha zkoumal. Ten mu měl říci, že nechápe, jakým způsobem byl živočich vyroben, protože „se nikdy nesetkal s opicí, která by měla takový tvar zubů, paží, rukou a dalších anatomických anomálií, a zároveň nezná žádnou rybu, která by měla podobný tvar ploutví.“
Mořská panna - geniální podvod známého muže?
Podvody, které lidi zlákaly
Je tedy jasné, že se jednalo jen o jeden z hlavních tří Barnumových podvodů. Stvoření s tělem opice a ocasem ryby si Barnum ve skutečnosti pronajal od spoluvlastníka muzea Mosese Kimballa z Bostonu, který se stal jeho přítelem, důvěrníkem a spolupracovníkem. Později Barnum své podvody zdůvodnil tím, že šlo o reklamy, které měly upozornit na muzeum. „Nevěřím v podvádění veřejnosti,“ řekl, „ale věřím, že je nejprve přitáhnu a pak potěším.“
Zdroje:
en.wikipedia.org, cs.fresheroll.info, www.epochtimes.cz, www.bustle.com
