P. T. Barnum neměl v New Yorku moc dobrou pověst. Počátkem 40. let měli lidé ještě v živé paměti, jak jim předváděl domnělou chůvu George Washingtona, které bylo podle jeho slov 161 let. Dotyčné ženě afrického původu přitom ve skutečnosti nebylo ještě ani osmdesát. Protože ale trpěla paralýzou téměř celého těla a vyprávěla barvité historky o "malém Jiříkovi", Barnum našel spoustu důvěřivých duší, které za setkání s touto neobyčejnou ženou ochotně zaplatily. Podvod prokázal až lékař, jenž na dotyčné po její smrti provedl pitvu. Byla z toho velká ostuda, ale Barnum se nepoučil.

Napůl ryba, napůl opice

Za několik let představil New Yorku "mořskou pannu z Fidži". Podivné stvoření ničím nepřipomínalo vnadnou ženštinu s rybím ocasem, jak nám mořské panny líčí pohádky a báje. Šlo spíš o příšeru, která by se úspěšně uplatnila ve filmových hororech. Historikové míní, že tělo této zvláštní bytosti původně patřilo orangutanovi, zatímco ocas pocházel z lososa.

Mořská panna z Fidži měla pozoruhodnou historii. Někdy kolem roku 1810 ji vytvořili japonští rybáři, kteří podobné kreatury údajně využívali k náboženským rituálům. Od nich ji koupil jistý nizozemský obchodník a chtěl ji odvézt do Anglie. Cestou se však na moři strhla bouře a loď se potopila. Cestující a posádku i s mořskou pannou zachránil americký kapitán Samuel Barrett Eades, jenž kvůli podivnému exempláři dočista ztratil hlavu.

Pannu od nizozemského kupce koupil za 6000 dolarů, což bylo ve své době ohromné jmění. Eades musel prodat svou loď, aby dal potřebnou sumu dohromady. Investice to byla dost nešťastná. Bývalý kapitán celé dny vysedával v jedné londýnské kavárně a mořskou pannu z Fidži ukazoval zájemcům za jeden šilink. Rozčilovaly ho přitom útoky přírodovědců, kteří zastávali názor, že panna není pravá.

Amerika tleskala

Eades skončil v dluzích a svému synovi nezanechal nic než uměle vyrobené vycpané hybridní stvoření. Právě od Eadesova syna pannu získal majitel muzea v Bostonu, který se přátelil s podvodníkem Barnumem. Společně vypracovali plán, jak na podvrhu zbohatnout. Reklama v novinách a důvěryhodné zázemí muzea způsobily, že jim lidé opět skočili na špek. Mořská panna z Fidži se stala úžasným trhákem nejen v Bostonu, ale i v New Yorku a dalších amerických městech.

Odborníkům trvalo pěknou řádku let, než se jim podařilo přesvědčit veřejnost o pravém stavu věci. Bylo to teprve po roce 1880, kdy mořská panna zmizela z výstavních síní a lidé na ni začali zapomínat. Nikdo přitom dodnes netuší, kam se poděla. Podle jedné verze byla zničena při požáru bostonského muzea, jiná teorie zase tvrdí, že o ni už jednoduše nebyl zájem, a tak ji majitelé uklidili kamsi na půdu. Jednu falešnou mořskou pannu dostala v roce 1897 do svých sbírek Harvardská univerzita, není ale jasné, zda šlo zrovna o slavnou "pannu z Fidži" či o jiný exemplář. Prohlédnout si ji můžete v následujícím videu:

Zdroj: Youtube

Zdroje: www.livescience.com, www.peabody.harvard.edu, www.atlasobscura.com