Největší na světě

Víme, že je buňka základní a funkční „stavební kámen“ všech živých organismů. Víme, že ji pouhým okem nespatříme. Potřebujeme mikroskop stejně jako na pozorování jednoduchých jednobuněčných organismů. Tento však má průměr obvykle jeden až čtyři centimetry, klidně i o centimetr víc. Můžete si ho vzít do ruky – je to totiž jeden z největších jednobuněčných organismů na Zemi. Přezdívá se mu bublinatá řasa, mořské hrozny a také nehezky oční bulva námořníků. Odborné jméno Valonia ventricosa mu dal švédský botanik, fykolog a taxonom Jacob Georg Agardh.

Pozornost vědců přitahuje především kvůli své neobvyklé velikosti, která poskytuje prostor pro studium přenosu vody, dalších tekutin a molekul rozpustných ve vodě skrz biologické membrány. Takové studie pomáhají badatelům porozumět celulóze, hlavní složce buněčných stěn řas a rostlin.

Tento jednobuněčný organismus lze vzít do ruky, jak ukazuje následující video:

Zdroj: Youtube

Jako skleněnka

Valonia ventricosa – „bublinatka“ je kulatá, někdy vejčitá. Vyskytuje se snad ve všech odstínech zelené od světlé přes smaragdovou až temně zelenou, což záleží na množství chloroplastů. Pod hladinou se může zdát, že je stříbřitá, tmavá s odstíny modré až dokonce načernalá. Povrch má hladký a leskne se, takže vypadá jako velká perla nebo skleněnka. Roste většinou samostatně, někdy se vyskytuje ve skupinkách. K podkladu je přichycená vláskovými vlákny.

Jejím domovem jsou nejčastěji pobřežní vody, přílivové zóny tropických a subtropických moří od Karibiku, přes Floridu, po jižní pobřeží Brazílie, Indo-Pacifik až po pobřeží Austrálie, jednoduše většina oceánů včetně mangrovových porostů. Často se zabydlí v poškozených korálech. Do vod hlubších než osmdesát metrů sotva zbloudí.

Následující video nabízí další zajímavé záběry:

Zdroj: Youtube

Do akvárka ne!

Valonia ventricosa je jednoduchá, tenkostěnná ale houževnatá buňka s více jádry. K rozmnožování dochází buněčným dělením, při kterém se z mateřské buňky oddělují nové bublinatky s příchytnými vlákénky. V určitém prostředí v přírodě může být i poněkud invazivní. V akváriu se proto může množit velmi rychle a stát se škůdcem, ohrožovat rybky či jiné živočichy. Prý ji mnozí akvaristé považují za pohromu. Ti, co přeci jen neodolají a chtějí ji mít jako perlu své vodní nádrže, si musí její stavy „ohlídat“.

Ač tato hezká zelená kulička vypadá jako hroznové víno je „nejedlá“, použijeme-li houbařský výraz. Zdraví neškodí, ale chuť má prý značně nevalnou.

Zdroje: earthlymission.com, earthlingnature.wordpress.com, www.australiangeographic.com.au