Wikipedia uvádí souhrnnou definici pro mořské národy coby pro národy neznámého původu, které již v průběhu 2. tisíciletí př. n.l. útočily na bohaté starověké civilizace, z nichž některé se jim povedlo zcela zničit. Jednalo se většinou o civilizace, jako byli Egypťané, Chetité anebo civilizace mykénská. Právě díky Egypťanům se podařilo určit některé prameny, v nichž jsou tito nájezdníci a lupiči označeni jako Etruskové, Lýkové, Dórové, Frýgové a Thrákové (pocházející z dnešního Bulharska), Féničané, Pelištejci a pozdější obyvatelé Sardinie a Sicílie. Když tyto národy zaútočily na Egypt a přilehlé národy, způsobily zánik novochetitské říše v Malé Asii. Mnoho dalších útoků bylo odraženo. I zničené říše jsou důvodem toho, proč pracujeme pouze s interpretačními prameny, o jejichž přesnosti se ve vědeckých kruzích často diskutuje.
Nástěnný reliéf filištínských zajatců, mortuární chrám Ramsese III (-1186 /-1154), Medinet Habu, thébská nekropole, Egypt
Chetitská říše a její rozpad
Mořské národy jsou považovány za strůjce počátku doby temna a jejich jména jsou zmiňována v historických dokumentech, aniž bychom znali jejich přesný původ. Víme jen, že jejich příčinou mnohé říše a národy vymizely z mapy. Nejdůležitější byl právě již zmiňovaný zánik Chetitské říše.
Původ části mořských lidí se na základě archeologických nálezů hledá na sever od východního Středomoří – na Balkáně a zčásti v Karpatské kotlině, v prostředí kultur popelnicových polí. Předpokládá se tedy, že mořský lid byl námořní konfederací, která mohla pocházet ze západní Malé Asie, Egejského moře i středomořských ostrovů jižní Evropy.
Kromě Chetitské říše pak kvůli nemilosrdným ničivým útokům tohoto lidu zanikla rovněž mykénská království, Kassité, Ugarité, amoritské státy i egejské dvorské hospodářství. Naopak právě navzdory úpadku některé provincie kolaps přežily - zejména Nová říše v Egyptě, Asýrie, Fénicie a Elam.
V každém případě historikové toto období popisují jako "nejhorší katastrofu ve starověkých dějinách".
Proč k tragédiím docházelo?
Objevují se různé teorie, podle nichž za kolapsem stály environmentální faktory, sucho, všeobecný kolaps systému, technologické změny ve válce, narušení obchodu, sopečná erupce a nepolapitelný mořský lid.
Vlny nájezdů mořských národů zaznamenává i vyprávění z doby vlády Ramsese III (2. faraon 20. dynastie). Nejpodrobněji je popsán Ramses III kolem roku 1175, kdy útočníci ustupovali během "bitvy u Delty". Nachází se v márnici chrámu Medinet Habu v Thébách, kde je Ramses vyobrazen. Tyto nájezdy byly sice odraženy, ale Egyptská říše poté na určitou dobu omezila svou rozpínavost pouze na africký kontinent. Do tohoto útoku byli zapojeni i Filištíni.
O napadení Egypta hovoří toto vieo v angličtině:
Již za Ramsese II však došlo zřejmě ke stejné situaci, jež je popsána v Tanis Stele II a upozorňuje na napadení nilské delty šerdenskými nájezdníky. Nápis na stéle říká, že "vzbouření Šerdeni, s nimiž nikdo neuměl bojovat, odvážně připluli ze středu moře na svých válečných lodích, nikdo z nich se jim nemohl postavit.“
Mořští lidé se tedy zapsali do historie nechvalným způsobem – coby vrazi, válečníci a lupiči, kteří jen okrádali a zcela vyhlazovali jiné civilizace za účelem získání bohatství. Bitvy s nimi byly pravděpodobně velmi kruté, což říká i nápis v márnicovém chrámu Medinet Habu:
"Nyní se severní země na svých ostrovech chvěly ve svých tělech. Vstoupily do kanálů ústí Nilu. Chřípí se zastavilo, jejich touha je dýchat. Jeho Veličenstvo proti nim bojuje jako vichřice, jako běžec na bitevním poli. Jeho hrůza a děs pronikly jejich těly; (oni) se převrátili a rozdrtili na svých místech. Jejich srdce byla uchvácena; jejich duše odletěly. Jejich zbraně se rozptýlily po moři."
Nástěnný reliéf s Ramsesem III. a Amonem, mortuární chrám Ramsese III., Medinet Habu, thébská nekropole, Egypt.
Důvod, proč jsou tito lidé nazýváni „mořští“ tedy pochází právě z dochovaných staroegyptských pramenů. Název jim už zůstal a jsou označováni za důvod nástupu doby temna.
Zdroje:
