Hlubiny oceánů stále ukrývají mnoho živočichů, o jejichž existenci nemáme ani ponětí. Už několik staletí se však vědci snaží o jejich objevení. Výjimku netvořil ani francouzský přírodovědec a ichtyolog Pierre Belon. Ten v roce 1553 popsal zvláštního tvora.
„V Norsku, poblíž města Den Elepoch v oblasti Diezunt, byla nalezena další příšera neboli oceánská ryba s tváří mnicha, jejíž ilustrace můžete vidět zde. Tato příšera, podle mnohých, kteří ji viděli, nežila déle než tři dny, nemluvila ani nevydávala žádný zvuk, pouze velká, žalostná znamení," psal Belon ve svém pojednání De Aquatilibus.
Mořští mniši připomínali obyčejné příslušníky církevního kléru.
Nález byl však opředen spoustou nesrovnalostí. Někteří Belonovi kolegové tvrdili, že mořský mnich byl nalezen na pláži blízko Kodaně, další, že příšeru viděli ve vodách Øresundu – průlivu, který odděluje Švédsko a Dánsko. Nakonec vyšlo najevo, že přírodovědec tvora neviděl, pouze o něm slyšel. Byl však první, který ho nakreslil.
Tichá pošta
Následující rok další francouzský přírodovědec Guillaume Rondelet napsal, že mořský mnich je 8 stop dlouhý, má působivou ocasní ploutev, další dvě ploutve uprostřed těla a černou hlavu. Jakmile se díla obou vědců dostala do rukou dalších nadšenců, přepadla je mniší horečka. Všichni chtěli vědět, jestli mořský svatý muž opravu existuje. Rondelet však tajemného tvora také na vlastní oči neviděl. Říkal však, že zdroji se dá věřit. Informace totiž získal od Markéty Navarrské , manželky navarrského krále a sestry francouzského krále Františka I. Popis jí poslal dánský král Kristián III. a on jej dostal od posla, který dotyčného tvora viděl.
Zajímavostí je, že o rybě, připomínající mnicha, se zmínil již ve 13. století filozof, zoolog, psycholog a meteorolog Albertus Magnus. „Někteří lidé říkají, že mořský mnich je ryba občas viděná v Britském moři. Na temeni hlavy má bílou kůži, kolem níž je tmavý kruh. Připomíná hlavu mnicha, kterému nedávno vyholili tonzuru." Magnus také popsal, že má rybí ústa a čelisti. Dodal však, že „láká ty, kdo cestují po moři, dokud se vodní hlubiny nenaplní jejich masem."
Mořští mniši
V roce 2005 se výzkumníci z Freshwater Biological Association a University of St. Andrews pokusili zjistit, jaké nebohé stvoření mohlo být vyvrženo z moře a popsáno jako mořský mnich. Sestavili sbírku náčrtů a návrhů napříč stoletími. Například biolog Japetus Steenstrup v roce 1855 napsal, že tvor je obří chobotnice. Ne všichni byli s tímto vysvětlením spokojeni. Další teorie mluvily o andělském žralokovi, mořském ďasovi nebo mroži či tuleni. Nakonec vědci dospěli k závěru, že mořský mnich „zůstane záhadou“.
Je totiž možné, že monstrum bylo pouze předmětem náboženského cynismu. V polovině 16. století totiž vrcholil náboženský konflikt. Knihovna Edwarda Wortha poukazuje na fakt, že obrázky kříženců zvířat s duchovními, jako byly například tele-mnich nebo osel-papež, se používaly k tomu, aby poukázaly na korupci a problémy v katolické církvi a podpořily reformy spolu s obrácením se k protestantismu.
Další teorií je, že zprávu o mořském mnichovi poslal dánský král Kristián III. záměrně. Měl tak zviditelnit svou zemi. Vědci naznačují, že se mu to vyplatilo. Těsně poté, co se zprávy o mořském mnichovi rozšířily, se Dánsko Kristiána III. stalo součástí velké aliance.
Zdroj:
