Je považována za nejsložitější pozorovanou planetární mlhovinu. Ty se tvoří, když rudým hvězdám dochází palivo a stávají se horkými a hustými bílými trpaslíky. Materiál, který z nich uniká, je vháněn do mezihvězdného prostoru. Většinou mají kruhový tvar. Najdou se ale také takové, jež připomínají přesýpací hodiny nebo křídla.

Tyto formy jsou s největší pravděpodobností tvořeny gravitačním tahem druhé hvězdy obíhající kolem, což způsobuje expanzi hmoty do páru laloků. Ty rostou, aniž by měnily svůj tvar. Motýlí mlhovina NGC 6302 je ale jiná. Nový výzkum ukazuje, že se v průběhu času deformuje.

Motýlí mlhovina

Zjistil to tým vedený astronomy z University of Washington na základě srovnání snímků pořízených Hubbleovým vesmírným dalekohledem v letech 2009 a 2020. „Materiál ve vnějších částech mlhoviny se pohybuje rychlostí asi 800 km za sekundu, zatímco ten, který je bliž k skryté centrální hvězdě, se rozpíná asi desetkrát pomaleji. Navíc se druhy výtrysků vzájemně kříží a vytvářejí tak podivné růstové vzorce uvnitř křídel,” říká emeritní profesor astronomie Bruce Balick.

Podrobnější pozorování ukázalo, že mlhovina byla vytvořena nejméně třemi páry silných výtrysků ve třech různých časových obdobích, počínaje asi před 2300 lety a konče před 900 lety. Skomírající hvězda by ale podle odborníků neměla mít na podobnou aktivitu energii.

„Je možné, že bílý trpaslík v srdci motýla mohl přitáhnout svou doprovodnou hvězdu tak blízko, že došlo ke srážce. Tato kolize mohla vytvořit silná a komplikovaná magnetická pole,” říká Balick. „Nebo nejde o dvojhvězdu, ale soubor třech těles.”

Motýlí křídla hvězd

Tato teorie počítá s hlavní hvězdou, jež neustále krade plyn své kolegyni a třetím sluncem, pohybující se na širší oběžné dráze, takže kolem mlhoviny proletí jen jednou za pár let. Pokaždé, když objekt mine, její gravitace způsobí, že plyn z dárcovské hvězdy proudí k bílému trpaslíku rychleji. 

Zdroj: Youtube

„Je to stále jen hypotéza,” upozorňuje profesor Balick. „Doufáme, že tuto anomálii pomohou vysvětlit data s Webbova teleskopu, díky němuž bychom měli vidět až do středu Motýlí mlhoviny.”

Zdroj:

www.washington.edu, www.universetoday.com, www.inverse.com