A tak je možné, že slavný Mozart měl kromě své geniality i něco navíc. Máte tušení, co to bylo?
Co vás ve škole neučili o Mozartovi
Historie nabízená povinnou školní docházkou dost často nabízí jen informace, které se do ní zkrátka vejdou. Ty, jež by jistě stály za zmínku a jsou podstatné, se tam však ne vždy objeví.
Jak se totiž až nyní ukazuje, slavný hudebník, Wolfgang Amadeus Mozart, jež žil před téměř dvěma a půl stoletími, mohl trpět Tourettovým syndromem. Alespoň ta možnost existuje. Ani věda totiž není neomylná. Obzvláště v případě, když je diagnóza stanovena posmrtně.
I dnes se často navzdory nejlepší technologii a moderním postupům stane, že do diagnózy zdravého pacienta se jaksi vloudí omyl. Neurologická hodnocení a moderní vyšetřovací nástroje totiž nejsou dokonalé.
Mnoho životopisců, kteří se zabývali životem a tvorbou Johanna Chrysostoma Wolfganga Amadea Mozarta, ho vykreslilo jako jednoho z nejnáboženštějších hudebních skladatelů západního světa.
Mozartovou oblíbenou větou, jež velmi často říkával, totiž bylo: "Bůh je stále před mýma očima. Bojím se jeho hněvu, ale také poznávám jeho lásku." Ačkoliv byl geniálním mistrem hudby na jedné straně, byl také jakousi věčně zasněnou až éterickou bytostí na straně druhé.
Trpěl vzácným a neskutečně trapným syndromem
Většina skladatelovy korespondence byla lehkovážná. Vtipy ani vulgarismy nikdy nešetřil. To dokazuje soubor dopisů určených jeho bratranci, ve kterých Mozart klesá k jisté neslušnosti. A tak existuje možnost, že slavný hudební skladatel trpěl Touretovým syndromem.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Vulgarismy ale nebyly to jediné, co by na tuto nemoc mohlo upozornit. Byly to také údajné hlasové a motorické tiky, často prý opakoval různé úšklebky nebo neustálé a často nekontrolovatelné pohyby rukama nebo nohama.
Mozart byl k nezastavení. Byl to člověk věčně v rozběhu, který jednal impulzivně, někdy zasténal nebo dokonce zamňoukal jako kočka. Během chvil, které věnoval komponování své hudby, pak údajně přeskakoval židle nebo se bavil děláním kotrmelců.
Zdali tomu tak skutečně bylo nebo zda to byl pouze výsledek tlaku, který na něj jeho práce musela vyvíjet, se asi s jistotou již nikdy nedozvíme. A možná, že na tom dnes vůbec nezáleží. Mozartova tvorba plná talentu by totiž jistě převýšila jakési skandální řeči o tom, zda trpěl či netrpěl tímto trapným syndromem. Pokud by totiž nebyl geniální, jen těžko by vytvořil díla, která složil.
Zdroje:
