Lidský mozek pracuje jako počítač. Matematika je jen halucinace, tvrdí vědci

Natálie Borůvková | 2. 11. 2022

Vědci přirovnali lidský mozek ke kvantovému počítači. Ten je následně schopný halucinovat matematiku. Kvantová mechanika tak možná dostala rozměr, který jsme do této chvíle vůbec neznali.

Kvantová mechanika se změnila, stále se mění a pravděpodobně se měnit i bude. Možná tak změní vše, co jsme dosud považovali za platné.

Lidský mozek pracuje jako kvantový počítač

Jakákoliv platná realita tak není v rámci mikrosvěta absolutní ani předvídatelná. Základní podmínkou její existence je neurčitost. Ve skutečnosti je věda mnohem lepší v předpovídání pravděpodobnosti než v získávání výsledků. Již v roce 1921 chemik William D. Harkins napsal: "Protože se zabývá vztahy mezi hmotou a zářením má zásadní význam v souvislosti s téměř všemi procesy, které známe."

V roce 1927 pak Werner Heisenberg přišel s teorií, "že deterministická fyzika příčin a následků selhává, když se aplikuje na atomy". Ve skutečnosti zjistil, že "není možné měřit polohu i rychlost subatomární částice současně". Pokud jste přesně změřili jedno, zůstala určitá nejistota pro druhé. Toto pozorování předznamenalo převratnou změnu, která tehdy charakterizovala fyziku.

Kvantová teorie v mnoha případech popisuje jakoukoliv fyzikální realitu spíše filozoficky s jistou dávkou psychologie, než aby to všechno skutečně znělo jako fyzika. Jde tedy spíše o experiment, než platnou pravdu aplikovatelnou pro náš svět. Pozorovatel je neoddělitelný od pozorovaného.

To ukázal také nedávný výzkum kvantových vlastností našich mozků. Právě ten naznačil, že kvantové vlastnosti jsou ve skutečnosti idskými vlastnostmi. Lajcky řečeno to znamená, že naše mozky pracují jako kvantové počítače.

Matematika je jen halucinace, tvrdí vědci

Tyto teorie však nejsou žádnou novinkou. Vědci se podobnou myšlenkou zabývají již několik desetiletí. Podle některých teoretiků je vědomí samo o sobě kvantovým procesem. Pro jiné jsou kvantové koncepty vhodnější jako rétorické nebo metaforické způsoby popisu vědomí. A jiní se naopak domnívají, že hmota a vědomí jsou "duální" látky v téže základní realitě.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Nejnovější výzkumné skupiny na univerzitách v Bonnu a Tübingenu pak spojily tyto "jednoduché procesy" s naší identitou kvantových počítačů. Díky tomu se vědcům podařilo v lidském mozku objevit jakési abstraktní kódy. Ty byly následně využity pro lepší pochopení aritmetiky.

Jeho předpovědi vycházejí na 86 %. Vědec předvídá lidstvu zlom na rok 2045
Magazín

Jeho předpovědi vycházejí na 86 %. Vědec předvídá lidstvu zlom na rok 2045

Ukázalo se, že neurony pracující při sčítání se liší od neuronů pracujících při řešení problémů s odčítáním a že pro diagnostiku a řešení problémů jsou nasazeny různé části mozku. Jeden z výzkumníků vysvětlil: "Zjistili jsme, že při sčítání se aktivují jiné neurony než při odčítání. Je to, jako by klávesa plus na kalkulačce neustále měnila svou polohu. Stejné to bylo i při odčítání." Záleží tedy na typu kognitivní funkce, jaký neuron se aktivuje a jak náš mozek nakonec rozpozná rozdíly mezi jednotlivými funkcemi. Matematika, jak se zdá, je možná pouhá halucinace.

Zdroje:

thenextweb.com

ct24.ceskatelevize.cz

en.wikipedia.org

Tagy Bonn lidský mozek počítač skutečnost Tübingen Werner Heisenberg