Vědci dokážou oživit mozek savce. Vytvoří ale nešťastnou labilní bytost

Elena Velímská | 10. 6. 2022

Výzkumníci z Yaleovy univerzity v americkém státě Connecticut provedli velmi sporný experiment, který však sami považují za průlomový. Vyvolal ale celou řadu citlivých otázek. Má věda větší váhu než etika?

Bizarní experiment

Lidský mozek je přes veškerá bádání stále neprozkoumaný a „záhadný“ orgán. Tým amerických vědců ve snaze trošku pokročit provedl pokus o jeho oživení. Z jatek poblíž jejich laboratoře si odvezli uříznuté hlavy třiceti dvou prasat. Vyjmuli z lebek mozky a začali do žilek napouštět speciální roztok coby náhradu krve. Podařilo se jim obnovit některé funkce, například schopnost buněk odstraňovat odpadní látky, produkovat energii a uchovávat některé vnitřní struktury. Mozky žily mimo těla prasat třicet šest hodin. Vědci tvrdí, že pokusy zastavili dřív, než bylo v mozcích možné pozorovat obnovení vědomí. Profesor N. Sestan z Yaleovy univerzity řekl: „Neporušený mozek velkého savce si zachovává dosud nedoceněnou schopnost obnovit krevní oběh a určité molekulární a buněčné aktivity několik hodin po zástavě oběhu.“

Živý ale mrtvý nebo mrtvý ale živý?

Pokus, který vědci nazvali BrainEx, sám o sobě vyvolal řadu etických i právních otázek. Člověk je prohlášen za mrtvého, když přestanou pracovat srdce a plíce – a mozek. Vědci sice tvrdí, že tímto pokusem dokázali, že smrt mozku není nezvratná, ale mozek pro svou činnost potřebuje zásobovat krví a kyslíkem. Jakmile se přívod zastaví, aktivita a známky vědomí během několika sekund ustanou a do několika minut nastává buněčná smrt a dochází k nezvratnému poškození...

Život bez těla?

Dle výzkumného týmu oživené mozky prasat nevykazovaly známky myšlení nebo vědomí a domnívají se, že by bylo zapotřebí udržet je při životě za výživného roztoku déle, aby se některé buňky mohly zotavit. Zjistit, zda je skutečně možné navrátit mozku vědomí, přirozeně vyžaduje další dlouhé experimenty. Jak by se ale během takového výzkumu žilo bez těla ubohé bytosti, která vnímá, ale nemůže vůbec nic, vidět, slyšet hýbat se, jíst, reagovat na vnější podněty, byť je to nyní „jen pouhý vepřík“, později pak opice, jak mají vědci v plánu? Jsme snad na prahu doby, kdy se v rámci pokroku budou oživovat mrtvým degenerované mozky a pak se budou zkoumat? Nebo se snad budou oživlé mozky transplantovat, aby pak nešťastník žil s nalomenou psychikou v cizím těle?

Ospravedlnění?

Vědci sami připouštějí, že by to pro pokusná zvířata, byť to byl jen jejich „orgán“, mělo neblahé důsledky. Jeden z členů výzkumného týmu bioetik S. Latham se však domnívá, že by to bylo v určitém případě eticky ospravedlnitelné, pokud by šlo třeba o testování léků na degeneraci lidského mozku. Ch. Koff, prezident Allenova institutu pro vědu o mozku v Seattlu říká, že než se výzkumník pokusí v oživeném mozku bez těla vyvolat vědomí, měla by tomu přecházet obsáhlá etická diskuse. „Jakmile to jednou uděláme, už to nepůjde zvrátit.“ Dále dodal, že jejich BrainEx ještě zdaleka není připraven k použití u lidí, protože ho lze využít jen, pokud se vyjme mozek z lebky…

Co se děje v mozku v momentě smrti? Vědci zjistili, co prožívá umírající
Cestování

Co se děje v mozku v momentě smrti? Vědci zjistili, co prožívá umírající

Zdroje: www.nature.com, 7news.com.au

Tagy Connecticut experiment Seattle Yaleova univerzita