Tajemství lidského mozku: Jak lze vyvolat zapomenuté vzpomínky

Často si vzpomeneme, když jen najdeme poslední konec skládačky. Ilustrační foto

Často si vzpomeneme, když jen najdeme poslední konec skládačky. Ilustrační foto

Foto: profimedia.cz

Možná si pamatujete na oběd v restauraci, nemůžete si ale vzpomenout, co jste to vlastně jedli. Možná si vzpomenete na hádku s partnerem, ale už ne na konkrétní slova, která vás teď mrzí. Stále není známo, zda tyto detaily úplně zmizí z mysli, nebo jsou někde uloženy. Terapeuti a neurobiologové však věří, že se dají z mozku „vyšťourat".  

Jedním z vědců je i neurobiolog Jeffrey Johnson z Kalifornské univerzity v Irvine. Se svým týmem vložil jedenáct ženských a pět mužských vysokoškolských studentů do přístroje měřícího funkční magnetickou rezonanci. Cílem bylo sledovat jejich mozkovou činnost v reálném čase. Každému studentovi byl zobrazen seznam slov a poté byl požádán, aby slova odzadu vyjmenoval. Navíc měl přemýšlet, jak by slovo použil, a představit si, jak by ho nakreslil umělec. O dvacet minut později vědci znovu ukázali studedntům seznam. U každého ze slov si měli vybavit svou vzpomínku, která spustila původní vzorec učení. Tento proces ukazuje, že čím je silnější paměť, tím silnější je signál.

Zapomínat je lidskéZapomínat je lidskéZdroj: profimedia.cz

Experiment ukázal, že i když si studenti nemohli vzpomenout, signál v mozku stále existoval. (Zdroj: www.wired.com)

O tento fakt se opírají i terapeuti, psychologové a hypnotizéři. Zapomenutí určité události, kterou jedinec bere jako silně negativní, se nazývá disociativní amnézie. V psychologii se tomu říká psychogenní amnézie, disociační amnézie nebo funkční amnézie. Toto zapomnění není způsobeno žádnou identifikovatelnou fyzickou patologií, ale traumatem. Intenzivní utrpení vyvolává silné emoce a s cílem ochrany sebe sama způsobí, že naše mysl tuto traumatizující událost vytlačí z vědomí do podvědomí.

„Disociace je mentální proces, který vytváří pocit „odpojení“ od pacientových myšlenek, vzpomínek, emocí, činností a uvědomění si vlastního já. Například při traumatické události se může pacient podvědomě disociovat od okolností události, což vyústí v mezeru v jeho vzpomínkách a vytvoří efektivní obranný mechanismus proti negativnímu prožitku." (Zdroj: cs.wikipedia.org) Typickým příkladem pacienta jsou vojáci, oběti znásilnění nebo přírodních katastrof a teroristických činů.

Jakou máte paměť na tváře: Uplatnili byste se u policie?

Tito lidé se mohou ztratit ve městě, které důvěrně znají, nebo si dokonce vytvořit novou identitu. Tato osoba si dokonce může založit novou rodinu a najít nové zaměstnání. Během období disociačního útěku může subjekt vypadat normálně a vykazovat normální chování. Ačkoli si jednotlivec nemusí pamatovat traumatickou událost, stále to ovlivňuje jeho chování. Například žena, která byla znásilněna ve výtahu, si samotnou událost nepamatuje, ale výtahům se vyhýbá. Jen při představě, že by výtah použila, je jí špatně.

Účinnou metodou, jak se zbavit traumat a očistit tak mozek, je hypnóza.Účinnou metodou, jak se zbavit traumat a očistit tak mozek, je hypnóza.Zdroj: profimedia.cz

Podle rozsahu zapomenutí se rozlišují různé typy disociativních poruch. Pokud dochází k obnově paměti, psychiatři u pacientů zaznamenávají problémy s chováním, únavu, depresi a zneužívání návykových látek. Když si jedinec náhle vzpomene na traumatizující událost, hrozí také sebevražda. Proto je nutné, aby pacient podstoupil terapii nebo techniky klinické hypnózy.

„Prostřednictvím relaxačních a koncentračních technik se jednotlivci podaří dosáhnout změněného stavu vědomí, což umožňuje této osobě prozkoumat myšlenky, emoce a vzpomínky, které blokuje jejich vědomá mysl. Tento druh strategie není bez rizik. Je možné dokonce „obnovení“ falešných vzpomínek nebo rozvzpomenutí se na velmi traumatické zážitky." (Zdroj: exploringyourmind.com)

Akční letáky