Něco podivného se děje s mraky na Antarktidě a mohlo by to být důležité

Mraky nad Antarktidou

Mraky nad Antarktidou

Foto: Profimedia.CZ

Zdálo by se, že není obyčejnějšího meteorologického jevu, než jsou oblaka vznášející se na obloze. A přesto s nimi vědci nemají jednoduchou práci. Každý mrak je totiž svým způsobem unikát, jehož výsledná podoba a chování záleží na celé řadě faktorů. Samostatnou kapitolou jsou pak mraky nad Antarktidou. Nová zjištění odhalila, že se utvářejí jedinečným způsobem, což může být důležité pro vývoj klimatických změn.

Viditelná oblaka se v atmosféře vytvoří poté, co vodní pára buď zkondenzuje na miniaturní kapičky vody nebo se procesem sublimace změní v drobné krystalky ledu. O jejich složení a vlastnostech rozhoduje mnoho proměnných: v první řadě teplota na pevnině a moři, rychlost větru, vlhkost vzduchu nebo atmosférický tlak. Nad ledovou Antarktidou jsou podmínky přirozeně odlišné od těch, které pozorujeme v teplejších, obyvatelných oblastech. Jak se ale přesně odráží v místní oblačnosti, nebylo dosud snadné zjistit. Extrémně nízké teploty v blízkosti jižního pólu výzkumům zrovna dvakrát nepřejí.

Nyní ale vědci konečně přišli antarktickým mrakům na kloub. Pomohly jim k tomu satelitní snímky, vzorky odebrané přímo z mraků i nějaké to modelování. Výsledky byly velmi překvapivé.

Mraky nad AntarktidouMraky nad AntarktidouZdroj: Profimedia.CZ

Led a zase led

Teorie předpokládaly, že nad pevninskou částí Antarktidy budou převládat mraky ledové, zatímco nad mořem je bude tvořit spíše voda. Studie ale přinesla zásadní poznatek, že nad Jižním oceánem dochází k takzvané "sekundární produkci ledu", kdy se velmi chladné kapičky vody střetávají s ledovými krystalky a v důsledku této interakce rovněž zmrznou. Mraky pak vlivem tohoto procesu řídnou a odráží méně slunečního záření. Na metr čtvereční propustí o 10 wattů více, než se započítává do běžných klimatických modelů.

"V únoru, kdy na jižní polokouli vrcholí léto, pokrývají mraky až 90 procent oblohy nad Jižním oceánem. Zhruba čtvrtina těchto mraků je poznamenána procesem zledovatění," uvedla odbornice na atmosférické jevy Rachel Atlas z univerzity ve Washingtonu.

Podívejte se na úchvatné záběry Antarktidy zachycené dronem:

Zdroj: Youtube

Ledy tají rychleji

Vědci již v minulosti upozorňovali, že modely klimatických změn nezohledňují různorodost mraků vířících kolem zeměkoule; složení jednotlivých typů mračen přitom může výrazně ovlivnit teplotu povrchu oceánu či pevniny. Oblaka nad Antarktidou jsou zářným příkladem - ledové plochy chrání před slunečními paprsky méně účinně, než se myslelo.

"Nízko položené mraky v Jižním oceánu by vůbec neměly být považovány za kapalné," míní Rachel Atlas. "Jejich jedinečné vlastnosti musíme brát v potaz při vytváření predikcí týkajících se globálního klimatu."

Danakilská poušť

Video: Barevná poušť v Etiopii je nádherná, ale je peklem na Zemi

Ledovce v západní části Antarktidy v posledních letech ustupují rychleji, než se očekávalo, což mezi klimatology přirozeně vyvolává znepokojení. Kdyby veškerý antarktický led roztál, hladina oceánů by se zvýšila o 70 metrů, což by potopilo řadu nízko položených pobřežních oblastí, včetně Floridy, Nizozemí, Bangladéše a podstatné části Dánska. Ačkoli se tak v dohledné době nejspíš nestane, jde o problém, se kterým se budou muset potýkat generace v příštích stoletích - a možná mnohem dříve, než se dosud odhadovalo.


Zdroje: https://www.sciencealert.com/, https://www.express.co.uk/