Jindřich VIII. zároveň v oblasti trestního práva zavedl několik novinek. Jednou z nich byla například možnost popravy uvařením zaživa. Tímto způsobem měli být potrestáni zejména traviči. Poručík londýnského Toweru Leonard Skevington pak v té době přišel s novým důmyslným mučicím nástrojem, který sloužil jako protiklad hojně využívaného skřipce. Šlo o kovový rám, jenž do jisté míry kopíroval lidskou postavu, utahováním se ale tělo mučeného skrčilo do dřepu a dále stlačovalo tak, až dotyčnému vytryskla krev z nosu a uší a rozlámala se mu žebra.

Nástroji se začalo říkat "Skevingtonova dcera", příjmení vynálezce se ale později zkomolilo na "Scavenger", což by se dalo přeložit do češtiny jako "mrchožrout". Zařízení nicméně u popravčích mistrů nikdy nedosáhlo takové obliby jako skřipec, který těla mučených naopak natahoval.

Podle dobových pramenů si Mrchožroutovu dceru na vlastní kůži vyzkoušel například Ir Thomas Miagh, jenž se podle obžaloby stýkal s irskými rebely. Jeho utrpení dodnes připomíná verš vyrytý do zdi kobky temného Toweru: "Má pravda byla na mučidlech zkoušena, svoboda mi však byla navždy zapovězena."

Další obětí pekelného stahovacího nástroje byl katolický kněz Thomas Cottam z hrabství Lancashire. Mučení Mrchožroutovou dcerou podstoupil dvakrát, než byl zproštěn viny a propuštěn na svobodu. Osudnou se mu stala až vláda královny Alžběty I., která ho nechala rovnou popravit.